Elektronická majetková přiznání ke dni nástupu do funkce (REST 2)
1. Odůvodnění potřebnosti tohoto opatření
Majetková přiznání slouží k tomu, aby lidé, kteří rozhodují o veřejných penězích, nemohli ve svých funkcích nevysvětlitelně zbohatnout. Čeští politici mají sice povinnost vyplňovat majetková přiznání, ale je to jen formalita, která umožňuje zázračná zbohatnutí utajit. Ručně psaná přiznání jsou často nečitelná, zákon nestanovuje výslovnou povinnost reportovat podíly v obchodních společnostech, což je rozšířená forma úplatku. Především ale politici hlásí pouze majetek nabytý v době své funkce, a zcela tak chybí srovnání s předchozím stavem, což umožňuje řadu triků a prakticky není možné ověřit, zda je přiznání pravdivé.[1]
Je nezbytné, aby majetková přiznání politiků a dalších veřejných funkcionářů byla odevzdávána elektronicky a byla k dispozici na centrálně vedené webové stránce. Majetková přiznání by byla vyplňována ke dni nástupu do funkce a zákon by zavedl vymahatelné sankce za porušení zákona a majetkovým přiznáním bude zajištěna nezávislá kontrola.
2. Aktuální stav při prosazování tohoto opatření
Novela zákona o střetu zájmů byla dne 19. října 2016 vrácena Senátem zpět do Poslanecké sněmovny. Obsahuje povinnost odevzdávat majetková přiznání ke dni nástupu do funkce. Ta budou centrálně elektronicky dostupné na webové stránce. Přináší rovněž definici střetu zájmů a upřesňuje, kdo má povinnost předkládat majetková přiznání, nicméně nijak neřeší slabou vymahatelnost tohoto opatření. Porušování tohoto nařízení bude řešit přestupková komise v místě trvalého pobytu veřejného funkcionáře, což je v současné době prokazatelně neúčinné řešení a je možné, že se případné přestupky ani nepodaří projednat.
3. Celkové hodnocení
Novela zákona o střetu zájmů nepochybně přináší určitý pozitivní posun, nicméně rozhodně ne v dostatečné míře. Přecejen je nezbytné přijímat takové novely zákonů, které jsou propracované, splňují základní požadavky a především zajišťují následnou vymahatelnost. Současný kontrolní a sankční systém nefunguje, a proto je třeba přijmout jiný, nikoliv zachovat ten stávající. Na druhou stranu veřejná dostupnost majetkových přiznání v elektronické podobě umožní důležitou veřejnou kontrolu.
Samostatnou kapitolou je takzvaný lex Babiš namířený adresně na Andreje Babiše. Takovýto přístup k legislativním změnám je principiálně špatný. Toto opatření přináší například zákaz vlastnictví médií členem Vlády. Myšlenka omezení vlivu politiků na média je správná, nicméně nejdříve je nutné požadovat informace o vlastnictví a financování médií a teprve lze toto vlastnictví zakazovat. Zatímco jiní politici (na rozdíl od Andreje Babiše) mají svůj vliv na média přes anonymní vlastnictví, neprůhledné financování či přes takzvané bílé koně, Andrej Babiš vlastní média prakticky napřímo. Toto opatření se tak nesmyslně dotkne pouze Andreje Babiše, který tento zákaz může snadno obejít přepsáním médií na osobu blízkou či například anonymní firmu. Zcela analogická zde platí kritika ve vztahu k dalšímu opatření a to pro člena vlády zákazu ucházet se o veřejné zakázky.
Toto opatření bylo Senátem vráceno s účinnosti od 1. 7. 2016. Samotný legislativní proces lze sledovat zde http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?t=564&o=7.
[1] http://www.rekonstrukcestatu.cz/cs/elektronicka-majetkova-priznani-ke-dni-nastupu-do-funkce
- Průhledné financování politických stran a volebních kampaní
- Elektronická majetková přiznání ke dni nástupu do funkce
- Registr smluv
- Zrušení anonymních akcií
- Zprůhlednění příjemců veřejných peněz
- Odborné nominace do dozorčích rad
- Odpolitizování státní správy
- Ochrana oznamovatelů protiprávního jednání
- Nezávislé vyšetřování korupce
- Průhledný legislativní proces
- Rozšíření pravomoci NKÚ
- Účinná kontrola při nakládání s veřejnými penězi
