Zákon na ochranu whistleblowerů (oznamovatelů korupce)

A) Popis problému

Ačkoliv každý potenciální oznamovatel korupce podlého oznamovací povinnosti, tak přece jenom většina těchto osob si netroufne korupci oznamovat, jelikož není zajištěna jejich ochrana – fyzická, pracovněprávní a ochrana osobností. Aktuálně jsou oznamovatelé korupce označování za „blázny“ (v pozitivním slova smyslu), mají výjimečný charakter a především odvahu se postavit všem nástrahám, které jsou s oznámením korupce spjaty.

B) Navrhované řešení

Ochrana oznamovatelů korupce by měla být zajištěna v samostatném zákoně a je nezbytné, aby zajišťovala tyto 3 druhy ochrany oznamovatele korupce:

• fyzická ochrana – dosavadní opatření zabezpečující ochranu oznamovatelů korupce jsou nedostatečná. Oznamovatel korupce musí mít při splnění definovaných znaků zajištěnou fyzickou ochranu.
• pracovněprávní ochrana – jestliže osoba ohlásí korupci, tak okamžitě musí být zakonzervován jeho pracovněprávní vztah. Není možné, aby osoba, která předá zásadní informace o korupci, byla propuštěna z práce (viz případy Libora Michálka, Ondřeje Závodského, Jakuba Klouzala…). Oznamovatel korupce musí být chráněn proti změně kompetencí, platových poměrů, vyhazovu a proti dalším restriktivním opatřením.
• ochrana osobnosti – v případě, že osoba oznámí korupci, měla by být této osobě zajištěna ochrana osobnosti. Není možné, aby bez jakéhokoliv důvodu byla propírána médií, dehonestována (práskač, jehovista viz Michálek). V takové situaci jsou na oznamovatele korupce často vytahovány věci, které s daným případem nemají nic společného. Tito oznamovatelé často nejsou na tuto situaci nijak připraveni.
• motivační požadavek – osoba, která upozorní na korupci a ušetří státu prostředky, měla by být odměněna ve výši určitého procenta z udělené pokuty anebo z ušetřených peněz. V této věci aktuálně Nadační fond proti korupci supluje stát a každoročně odměňuje oznamovatele korupce, kterým poskytuje rovněž právní či mediální podporu.

C) Dosavadní snahy o řešení této problematiky

• novela antidiskriminačního zákona – tato novela s ohlášením předčasných voleb padla pod stůl. V tomto případě žádná škoda se nekonala – přinášela více škody než užitku, navíc ochranu oznamovatelů korupce nelze zajišťovat v antidiskriminačním zákoně.
• zákon o státní službě – ochranu oznamovatelů korupce částečně zajišťuje zákon o státní službě (především co se týče pracovněprávní ochrany), nicméně parlamentní strany (v letech 2010-2013) se odmítaly zákonem o státní službě zabývat. Místo toho začali pracovat na zákonu o úřednících, který přinášel více škody než užitku (zakonzervoval by současný stav) a stejně zákon o úřednících s ohlášením předčasných voleb spadnul pod stůl.
• V srpnu 2013 se Libor Michálek pokoušel představit zákon na ochranu whistleblowerů, nicméně obsahoval několik funkčních chyb, a proto práce na tomto zákoně bude pokračovat. http://zpravy.idnes.cz/whistlebloweri-vetsi-ochranu-zatim-nedostanou-f5m-/domaci.aspx?c=A130822_184840_domaci_jj

D) Protiargumenty

Odpůrci ochrany oznamovatelů korupce zdůrazňují riziko situace, kdy osoba (například úředník) bude zneužívat statut oznamovatele korupce a pokoušet se narušit pověst vybraných osob, kteří by se protiprávního jednání nedopustili. Proti takovémuto jednání musí být tento zákon imunní a je nezbytné vycházet ze zkušeností v zahraničí (Velká Británie, USA atd.).

Ostatní legislativní úpravy

1. Anonymita příjemců veřejných prostředků (vítězů veřejných zakázek, příjemců dotací, nájmů atd.)

2. Svěřenské fondy

3. Zákon o finanční kontrole

4. Registr smluv

5. Rozšíření pravomoci NKÚ

6. Zákon na ochranu whistleblowerů (oznamovatelů korupce)

7. Odpolitizování státní správy (zákon o státní službě)

8. Průhledné financování politických stran a volebních kampaní

9. Elektronická majetková přiznání ke dni nástupu do funkce

10. Odborné nominace do dozorčích rad

11. Státní zastupitelství bez politických zásahů do vyšetřování