Analýza problému anonymních listinných akcií

Hlavní body návrhu iniciativy Konec korupci! ohledně zrušení anonymních listinných akcií

Analýzu problému anonymních listinných akcií iniciativy Konec korupci! ve formátu PDF si můžete stáhnout rovněž na tomto odkazu.

ANALÝZA PROBLÉMU ANONYMNÍCH LISTINNÝCH AKCIÍ VEDOUCÍCH KE KORUPCI, STŘETU ZÁJMŮ, PRANÍ ŠPINAVÝCH PENĚZ A DAŇOVÝM ÚNIKŮM

NAVRHOVANÉ ŘEŠENÍ PROBLÉMU ANONYMNÍCH AKCIÍ

Nahrazení listinných akcií na majitele (doručitele) zaknihovanými či zprostředkovaným akciemi

1. PŘÍČINA PROBLÉMU

Příčinou problému « lokální kleptokracie »¹ je samotná existence listinných cenných papírů na majitele (doručitele). Listinné cenné papíry na majitele (doručitele) neobsahují jméno osoby, jíž tyto cenné papíry patří, ani se jejich vlastník neregistruje v žádném veřejně přístupném rejstříku. Listinné cenné papíry na majitele (doručitele) nelze rovněž převést do jakékoli dohledatelné elektronické evidence a převádět je zápisem v této evidenci tak jako transparentnější zaknihované cenné papíry. Příčinou toho je právní podstata listinných cenných papírů na majitele (doručitele) a nemožnost jejich imobilizace v českém právu.

2. CÍLE (DÁLE NAVRHOVANÝCH ŘEŠENÍ)

obecný cíl: Snížit intenzitu korupčních praktik, střetu zájmů, praní špinavých peněz a daňových úniků.
specifický cíl: Dosáhnout transparentnosti majetkových struktur společností.
operační cíle: Transformovat listinné akcie na majitele (doručitele) do transparentnější podoby
- zaknihovaných cenných papírů, či
- zprostředkovaných cenných papírů.

(tj. cenných papírů přeměnitelných pomocí imobilizace² do formy záznamu na účtu vedeného depozitáři (bankami) mimo systém centrálního depozitáře a navazujících evidencí

vedlejší cíle:
- Snížit náklady na transakce s cennými papíry a zvýšit právní jistotu.³
- Zvýšit příjmy státního rozpočtu prostřednictvím účinnějšího výběru daní z příjmů a transakcí s cennými papíry.⁴

3. VARIANTY ŘEŠENÍ

Přeměnit listinné akcie na majitele (doručitele) do zaknihované podoby (A)
- Stanovit v návrhu zákona o obchodních korporacích či v jiném vhodném legislativním návrhu, že akcie a opční listy mohou existovat pouze v zaknihované podobě.
- Umožnit vydávání akcií a opčních listů pouze v zaknihované podobě do evidence centrálního depozitáře a navazujících evidencí.
- Zajistit přeměnu stávajících listinných akcií na majitele (doručitele) na zaknihované.
Přeměnit listinné akcie na majitele (doručitele) na zprostředkované akcie, jež by existovaly vedle zaknihovaných akcií (B)
- Umožnit přeměnu listinných akcií na majitele (doručitele) do podoby zprostředkovaných akcií prostřednictvím složení těchto cenných papírů u osob, jež jsou oprávněny vést samostatné evidence cenných papírů (tzv. depozitáři)⁵ a souběžně vytvořit účty zprostředkovaných akcií společností a/nebo jejich akcionářů u těchto depozitářů (bank)⁶.
- Vytvořit pravidla pro zprostředkované cenné papíry.
- Zavést povinnost uvádět jméno depozitáře (banky), kde má akcionář imobilizovány cenné papíry, v obchodním rejstříku.

(Stávající právní režim ani systém fungování zaknihovaných cenných papírů by nebyl existencí zprostředkovaných cenných papírů nijak dotčen.)

4. ANALÝZA VARIANT ŘEŠENÍ, JEJICH SROVNÁNÍ A ZHODNOCENÍ DŮSLEDKU

4. ANALÝZA VARIANT REŠENÍ, JEJICH SROVNÁNÍ A ZHODNOCENÍ DUSLEDKU

Varianta (A): Přeměnit listinné akcie na majitele (doručitele) do zaknihované podoby

Na první pohled nejsnadnějším řešením by jistě bylo stanovení povinnosti společnostem mající listinné akcie na majitele (doručitele) provést přeměnu těchto akcií do zaknihované podoby, tak jak to předvídal věcný záměr zákona o obchodních korporacích z roku 2001. Nicméně vláda od tohoto záměru upustila uvádějíc, že „snaha bránit umisťování prostředků do „anonymních“ struktur je snahou chybnou, když takto by se muselo bránit investicím do čehokoliv cenného, u čeho není na první pohled znám vlastník. Navíc, zaknihování cenného papíru dohledatelnost vlastníka neřeší, pouze komplikuje - vícestupňová registrace eviduje pouze vlastníky v první či druhé řadě, nikoliv možné skutečné vlastníky.“ ⁷

Zkušenost s fungováním Střediska cenných papírů (1993 – 2010) ukázala, že zabezpečení pružné a finančně nenáročné administrace velkého množství zaknihovaných cenných papírů, není v silách veřejné instituce. Reforma směřující k zajištění větší pružnosti systému zaknihovaných cenných papírů proto vedla jednak cestou „privatizace“ Střediska cenných papírů a jednak přes snížení počtu osob, jež mohou dávat centrálnímu depozitáři příkazy k převádění zaknihovaných cenných papírů.

I kdyby systém navazujících evidencí a centrálního depozitáře byl schopen pojmout všechny existující listinné akcie na majitele (doručitele) a registrovat je jako zaknihované, zůstává otázkou, zda je to vhodné řešení: administrace i správa zaknihovaných cenných papírů v navazujících evidencích prostřednictvím depozitářů (bank), jež jsou členy centrálního depozitáře, jsou relativně nákladné. Je otázkou, zda povinné využití tohoto systému by bylo ekonomicky zdůvodnitelné i pro ty společnosti, jež rovněž nevyužívají služby vypořádání obchodů s cennými papíry souvisejícími s obchodováním zaknihovaných cenných papírů na burze. Jinými slovy, systém centrálního depozitáře a navazujících evidencí je vhodný pro společnosti, jejichž cenné papíry se obchodují prostřednictvím organizovaných trhů s cennými papíry, ale nelze vyloučit, že bude příliš nákladný pro ostatní společnosti a akcionáře, u nichž k převodu cenných papírů dochází méně často a v menších objemech než u cenných papírů obchodovaných na organizovaných trzích.

Proveditelnost tohoto řešení by závisela na dvou faktorech. Prvním z těchto faktorů by byla nutnost substantivních investic do rozšíření až systémově sekundárně důležité činnosti depozitáře⁸ spočívající v registraci emisí zaknihovaných cenných papírů, účtů depozitářů a účtů vlastníků zaknihovaných cenných papírů – toto rozšíření by mohlo mít za následek zahlcení centrálního depozitáře a ohrožení systémově důležitější činnosti vypořádání a zúčtování obchodů s cennými papíry obchodovanými na burze. Navíc by pravděpodobně bylo velmi obtížné donutit centrálního depozitáře, resp. osobu ji ovládající – rakouskou společnost CEESEG A.G. kontrolující mj. i vídeňskou burzu – k takovýmto investicím.⁹ Druhým faktorem by byla vůle depozitářů (bank), jež jsou členy centrálního depozitáře administrovat velké množství zaknihovaných cenných papírů na účtech v relativně přísně regulovaném systému navazujících evidencí na centrálního depozitáře – pro depozitáře by to znamenalo vysoké náklady při očekávání relativně nízké výnosnosti (velké množství účtů cenných papírů s relativně malým množstvím málo likvidních a hodnotných cenných papírů).

Na druhou stranu legislativní realizace této varianty by byla relativně snadná, neboť by bylo nutné pouze změnit jak návrh nového občanského zákoníku, tak návrh zákona o obchodních korporacích.

Varianta (B): Přeměnit listinné akcií na majitele (doručitele) na zprostředkované akcie, jež by existovaly vedle zaknihovaných akcií (a listinných akcií na jméno)

Oproti předchozí variantě zaknihovaných akcií by správa zprostředkovaných akcií měla být jednodušší a levnější než správa zaknihovaných akcií. Správa zprostředkovaných akcií by rovněž nebyla závislá na technických limitacích systému centrálního depozitáře a navazujících evidencí a vůle osoby ovládající centrálního depozitáře investovat či nikoli do rozšíření systému zaknihovaných cenných papírů.

Varianta zprostředkovaných akcií se inspiruje Ženevskou úmluvou UNIDROIT o zprostředkovaných cenných papírech z roku 2009¹⁰ a konkrétně vychází z upraveného švýcarského modelu.¹¹ Švýcarský model nicméně není přejat „jak stojí a leží“, ale je v řadě ohledů modifikován a přizpůsoben specifikům trhu s cennými papíry v České republice. Rovněž je zohledněn fakt, že na rozdíl od Švýcarska důvody k přijetí úpravy zprostředkovaných akcií nejsou v České republice pouze soukromoprávního charakteru (zvýšení právní jistoty účastníků na trhu a snížení jejich transakčních nákladů), nýbrž rovněž z velké části veřejnoprávního charakteru (prevence korupce, střetu zájmů, legalizace výnosů z trestné činnosti, daňové aspekty). Z tohoto důvodu je přeměna listinných akcií na majitele (doručitele) do podoby zprostředkovaných akcií koncipována jako povinná.¹²

Zprostředkované akcie by zcela nahradily listinné akcie na majitele (doručitele), pokud jde o právní dispozice s nimi. Model zprostředkovaných akcií by se nedotkl právních poměrů zaknihovaných akcií, ani jejich fungování v režimu centrálního depozitáře a navazujících evidencí.

(a) Budoucí spolecnosti emitující akcie jako své první akcie po vstupu v úcinnost zamýšlené právní úpravy

Společnosti a akcionáři emitující akcie jako své první akcie po vstupu v účinnost zamýšlené právní úpravy rozhodnou, zda je pro ně výhodnější zvolit režim zaknihovaných akcií (vyšší náklady na správu, avšak snadnější převoditelnost akcií) či režim zprostředkovaných akcií (nižší náklady na správu, avšak omezitelněji převoditelnost) či vydat listinné akcie na jméno (nižší náklady na správu, avšak komplikovanější převoditelnost).

Uvede-li společnost ve stanovách, že má zprostředkované akcie, akcionáři rozhodnou, zda emise zprostředkovaných akcií budou učiněny na základě hromadné listiny či na základě jednotlivých listinných cenných papírů. Obsah práv akcionářů vyplývajících ze zprostředkovaných akcií vůči společnosti (právo na dividendu, právo podílet se na řízení společnosti a právo na vypořádací podíl) nebude nijak dotčen. Do obchodního rejstříku budou u informací o akciích společnosti zapsáni depozitáři (banky) vedoucí účet zprostředkovaných akcií pro akcionáře. Jména akcionářů společnosti ve výpisu z obchodního rejstříku uvedena nebudou, avšak díky zveřejnění identity depozitáře (banky), bude identita akcionářů pro státní orgány v zákonem stanovených případech dohledatelná.

(b) Existující společnosti s listinnými akciemi na majitele (doručitele) s budoucími emisemi

U těchto společností by bylo nutné zajistit změnu stanov do určitého data: společnost by do tohoto data musela změnit stanovy a zvolit buď zaknihovanou či zprostředkovanou podobu akcií či podobu listinnou; pokud by si zvolila listinnou podobu, musela by změnit formu akcií z akcií na majitele (doručitele) na akcie na jméno.

Pokud by si zvolila zprostředkovanou podobu akcií, viz předcházející bod (a).

(c) Existující společnosti s již vydanými listinnými akciemi na majitele (doručitele)

Viz předchozí bod (b), potřeba zajistit změnu stanov těchto společností.

Související otázky

Zřídit „lehčího“ centrálního depozitáře pro listiny na jejichž základě by byl vytvářeny zprostředkované akcie ihned?

Popsané nastavení systému zprostředkovaných akcií by za určitou dobu – na základě historických zkušeností ze zemí, kde imobilizace cenných papírů již proběhla – zřejmě dalo samovolně vzniknout jakémusi „lehčímu" alternativnímu centrálnímu depozitáři. To by umožnilo převody zprostředkovaných akcií mezi jednotlivými depozitáři (bankami) a nabyvatelé zprostředkovaných akcií by si nemuseli vytvářet účet u depozitáře (banky) převodce či nechat zasílat svému depozitáři listinné akcie od depozitáře (banky) převodce. Vzhledem k tomu, že by na takovémto vývoji měli zájem všichni účastníci zprostředkovaného systému akcií, vytvoření "lehčího" alternativního centrálního depozitáře by zřejmě netrvalo dlouho a bylo by dobrovolně financováno samotnými depozitáři (bankami). To by mohlo mít pozitivní efekt na kvalitu a cenu služeb poskytovaných současným centrálním depozitářem, neboť by mu rostla konkurence.

Není rovněž vyloučeno, že existující centrální depozitář by sám měl zájem na vytvoření uvedeného „lehčího alternativního systému“ zprostředkovaných akcií těch společností, jež by nebyly obchodovatelné na burze. V případě, že by návrh zákona o zprostředkovaných cenných papírech získal podporu České bankovní asociace a Asociace pro kapitálový trh, mohlo by k vytvoření tohoto alternativního „lehčího“ centrálního depozitáře dojít již v průběhu vytváření či přijímání zákona.

Transparentnost majetkových struktur osob získávajících peněžní prostředky z veřejných rozpočtů prostřednictvím veřejných zakázek

Paralelně s uvedením v život soukromoprávní varianty (A) či (B) je třeba stanovit pro získání veřejné zakázky požadavek, že společnost ucházející se o veřejnou zakázku (jež není obchodována na burze)¹³, musí podat informace ohledně celé vlastnické struktury až k akcionářům, jež jsou fyzickými osobami ovládajícími celou vlastnickou strukturu společnosti, a umožnit veřejným orgánům kontrolu, zda tyto informace ohledně vlastnické struktury odpovídají skutečnosti. Dále je nutné zakázat účast na veřejných zakázkách, společnostem ať už českým či zahraničním, s neprůhlednou vlastnickou strukturou a společnostem, na nichž mají majetkový podíl fyzické osoby, jež v rámci zakázky jednají jménem zadavatele, a nelze jim zabránit v ovlivnění soutěže o veřejnou zakázku ve prospěch těchto společností, na kterých mají majetkových podíl.

Konečně je třeba stanovit povinnost společnosti, jež získá veřejnou zakázku, pravidelně informovat příslušný státní orgán o změnách v počtu zprostředkovaných či zaknihovaných akcií vedených na účtu pro fyzickou osobu (konečného vlastníka) u depozitáře (banky) na konci vlastnické struktury společnosti.¹⁴ Takový depozitář (banka) by se nesměl nacházet ve státě, kde není státním orgánům umožněno, vyžádat si od takového depozitáře (banky) informace o konečných vlastnících účtu cenných papírů.

----------------------------------------------

1 -Richter, T., „Češi nekrást tady“, článek v elektronické verzi Hospodářských novin, 3. června 2011, http://richter.blog.ihned.cz/c1-52004780-cesi-nekrast-tady
2 - Imobilizací cenného papíru se rozumí „uložení listinných cenných papírů v úschově za účelem eliminace fyzického předání listinných nosičů či dokumentů při převodu vlastnictví“ (Zpráva skupiny G-30 o systémech zúčtování a vypořádání na světových trzích cenných papírů, 1989).
3 - Některé státy, jež přijaly model zprostředkovaných cenných papírů, jako například Švýcarsko či USA, tak učinily z důvodu snížení rizik a nákladů transakcí s listinnými cennými papíry, nikoli z důvodů veřejného zájmu, neboť převody zprostředkovaných cenných papírů „z účtu na účet“ jsou rychlejší, jistější a méně nákladné, než převody listinných cenných papírů spočívající ve fyzickém předávání cenných papírů a tištění či zapisování „rubopisové formulky“ na zadní stranu každé jednotlivé listiny představující cenný papír (viz Vondráček, O., Nepřímá držba cenných papírů, dizertační práce, 2010, Právnická fakulta Univerzity Karlovy, str. 150 a 152).
4 - Francie, jež k 3. listopadu 1984 zrušila listinné cenné papíry a povolila pouze existenci elektronicky vedených dematerializovaných cenných papírů, zdůvodňovala toto opatření větší efektivitou výběru daní vztahujících se na příjmy z převodu cenných papírů; neuvedení příjmů z transakcí z listinných cenných papírů na majitele (doručitele) v daňových přiznáních je totiž v důsledku absence jakékoli evidence těchto anonymních cenných papírů pro finanční úřady více méně nezjistitelné (viz Vondráček, O., Nepřímá držba cenných papírů, dizertační práce, 2010, Právnická fakulta Univerzity Karlovy, str. 134 - 135).
5 - Seznam těchto osob (depozitářů) je uveden v § 93, odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se zejména o banky, dále o investiční společnosti, obchodníky s cennými papíry atd.
6 - Viz výše tzv. imobilizace, pozn. č. 5.
7 - A dále: "Pojetí akcie na majitele a její převoditelnosti jsou nezměněny. Oproti věcnému záměru se dále nezavádí pravidlo, že akcie na majitele mohou být vydány pouze jako zaknihované cenné papíry. Důvodů pro tuto změnu je více. Především nacházíme jeden v překonání věcného záměru, přijatého v roce 2001. Další, podstatnější, pak v povaze akciové společnosti, coby společnosti soukromé, tedy s možností anonymity akcionářů - soukromá společnost, bez vlivu na kapitálový trh, může svou vlastnickou strukturu vystavit jakkoliv. Posledním důvodem pak je snaha návrhu vytvořit konkurenceschopnou regulaci, která při srovnání se zahraničím obstojí. Důvody pro zavedení regulace, tkvící v transparentnosti a snaze bránit praní špinavých peněz apod., jsou jistě legitimní, ale nejsou věcí soukromoprávní regulace." (Důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákona o obchodních korporacích, ve znění změn přijatých legislativní radou vlády (květen 2011), str. 233 a 234, dostupná na: http://obcanskyzakonik.justice.cz/tinymce-storage/files/2011/Vladni%20navrh%20zakona%20o%20obchodnich%20korporacich_2011_DZ.pdf
8 -Primární činností systémového významu centrálního depozitáře je hladké fungování systému zúčtování a vypořádání obchodů s cennými papíry obchodovanými na burze, jež podmiňuje fungování a stabilitu burzy.
9 - Společnost CEESEG A. G., se sídlem 1010 Wien, Wallnerstraße 8, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Handelsgericht Wien, FN 161826f ovládala - – dle stavu k 31. 12. 2009 - Burzu cenných papírů Praha, a.s., (dále jen "BCPP") prostřednictvím podílu v BCPP ve výši 92,74 %; BCPP je jediným akcionářem centrálního depozitáře (Výroční zpráva Burzy cenných papírů Praha a.s. za rok 2009, str. 31; 2010: Výroční zpráva – Centrální depozitář cenných papírů, str. 18).
10 - Od roku 2008 pro nově zřízené společnosti, od 1. 1. 2014 pro všechny společnosti.
11 - Švýcarský model zprostředkovaných cenných papírů byl vybrán z několika důvodů: za prvé, jedná se o nejmodernější světovou právní úpravu cenných papírů (účinnost od 1. ledna 2010), za druhé, jedná se o úpravu, která byla zpracovávána velmi důkladně po relativně dlouhou dobu, za třetí, švýcarský model plně reflektuje poslední vývoj problematiky cenných papírů na mezinárodní úrovni, za čtvrté, švýcarské soukromé právo pochází stejně jako české právo z rodiny germánských právních řádů a používá obdobné koncepce a konečně za páté, nové švýcarské normy ohledně zprostředkovaných cenných papírů jsou terminologicky neutrální bez užívání specifických institutů švýcarského práva, což je činí lehko transplantovatelnými do jiného právního řádu.
12 - Dořešit soulad s připravovaným návrhem směrnice EU o právní jistotě při držení cenných papírů a dispozicích s těmito cennými papíry.
13 - K dalšímu zvážení.
14 - Této povinnosti by musela předcházet povinnost uchazeče o veřejnou zakázku informovat státní orgán o tom, kdo je depozitářem (bankou) spravující výše uvedený "účet akcionáře" poslednímu článku vlastnické struktury společnosti (fyzická osoba-konečný vlastník).

Legislativa

Analýza problému anonymních listinných akcií