14. října 2020 | Aktuality

Kauza SZIF

Už od počátku vládnutí hnutí ANO a jeho šéfa Andreje Babiše v České republice, varuje řada odborníků před tím, že českým institucím hrozí to, pro co existuje v angličtině termín “state capture”. Překládá se jako “převzetí státu” a ve zkratce znamená stav, ve kterém jeden oligarcha nebo ekonomická skupina ovládnou rozhodující funkce státu, a podřídí je svým ekonomickým zájmům. Právě k takovému procesu dochází ve významné instituci, Státním zemědělském intervenčním fondu (SZIF). Tento fond získal v roce 2020 nezávislost na Ministerstvu zemědělství a podle jeho vlastního výkladu se tak na něj nebude vztahovat zákon o střetu zájmu. 

Historie plná přešlapů a faulů

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) vznikl v roce 2000 jako platební agentura spadající pod Ministerstvo zemědělství. Jeho hlavní činností je rozdělování evropských a národních dotací. Letos touto institucí prošlo 42, 2 miliardy korun.

SZIF měl už od počátku své historie řadu kauz, naznačujících možnou afinitu jeho pracovníků k firmám napojeným na politické elity. Těm byly zadávány například předražené marketingové zakázky s neefektivním či nedoložitelným plněním. Upozorňovaly na ně nejen média, ale například také Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). SZIF podle NKÚ také vyplácel peníze za práce, které neproběhly, nebo které vůbec nebyly předmětem veřejné zakázky.

Některé finance byly rovněž využívány bizarními způsoby: vybraným novinářům byla například v rámci podpory značky Klasa zaplacena návštěva lázní a indická masáž. Výstupem pak byly články, ve kterých o značce Klasa nepadla ani zmínka.

Mezi problematickými marketingovými zakázkami byla například i známá kampaň nazvaná “Ryba domácí”, kterou realizovala agentura Dorland, jejíž majitelka Lucie Češpivová měla blízko k tehdy vládnoucí ODS. 

Po ODS ANO a Agrofert

Ještě větší pochybnosti o politické nezávislosti Státního zemědělského intervenčního fondu se začaly objevovat poté, co v roce 2014 zasedl ve vládě premiéra Bohuslava Sobotky jako ministr financí a místopředseda vlády Andrej Babiš. Celková získaná dotační částka pro jím vlastněný holding Agrofert, začala totiž po jeho vstupu do vysoké politiky významně stoupat. Členem dozorčí rady SZIFu se tehdy stala Babišova pravá ruka v politice, bývalý člen ČSSD Jaroslav Faltýnek, čímž opět utrpěla jeho transparentnost. Faltýnek byl přitom ve stejné době současně i členem představenstva holdingu Agrofert. Kolem Faltýnka a rezortů, ve kterých získal vliv, se objevovala podezření z klientelismu a nejrůznějších machinací. 

Situace se nezlepšila ani poté, co se v roce 2017 stal Babiš předsedou vlády a v roce 2018 dosadil do čela ministerstva zemědělství Miroslava Tomana (nestraníka za ČSSD), který rovněž podniká ve velkozemědělství a pobírá od SZIF dotace, což neuniklo pozornosti kontrolních orgánů Evropské komise. Stejně jako to, že předseda vlády svůj holding dočasně ukryl do svěřenských fondů, nicméně je stále držitelem jeho konečných výhod a z podnikání Agrofertu osobně profituje. Celá anabáze dotačních střetů zájmu prozatím skončila tím, že se poslanci Evropského parlamentu letos v červnu vyjádřili v tom smyslu, že je Andrej Babiš ve střetu zájmů a dotace z Evropské unie vyplácené SZIF by vůbec neměl čerpat.

Mylný dojem nezávislosti

S účinností od 1.1.2020 byly zákonem č. 208/2019 Sb. významným způsobem posíleny pravomoci SZIFu na úkor Ministerstva zemědělství. Podle důvodové zprávy k citované novele zákona, nebude Ministerstvo zemědělství nadále nadměrně zatěžováno běžnou administrativní činností, spojenou s poskytováním a administrací dotací a dojde ke sjednocení rozhodování u národních dotací u jednoho úřadu státní správy. “Došlo k vytvoření naoko nezávislého dotačního fondu, který obcházít zákon o střetu zájmů politiků.Zkomplikuje se tak dohled nad rozdělováním zemědělských a lesnických dotací a zajistí, že firmám ovládaným politiky ve střetu zájmu budou i nadále proudit dotační peníze,” vysvětluje Dan Urbánek z Nadačního fondu proti korupci.

Tím, že státní fond získal právně nezávislý stav, není jisté, že nebude podléhat možným zákulisním politickým vlivům. Jisté však je, že bude moct rozdělovat dotace i firmám, které vlastní například člen vlády, nebo premiér.

Zásadním problémem na nějž NFPK poukazuje, je to že s předmětnou legislativní změnou nedošlo ke změně kontrolních mechanismů vůči SZIF, resp. že v souvislosti s převodem pravomocí z ústředního orgánu státní správy na podřízenou složku nedošlo k razantnímu navýšení transparentnosti a kontroly tohoto fondu. Tato skutečnost je alarmující zejména v souvislosti se zjištěními o tom, kdo sedí v dozorčí radě SZIFu.

Dozorčí rada fondu ve střetu zájmů a nedozorující

V roce 2017 pohrozila Evropská komise České republice pokutou ve výši 800 428 euro. Důvodem byl  střet zájmů Jaroslava Faltýnka, nejbližšího spolupracovníka Andreje Babiše v tehdy již vládnoucím hnutí ANO. Faltýnek totiž seděl v dozorčí radě SZIFu a současně i v představenstvu holdingu Agrofert, který je masivním příjemcem státní podpory. Současně s Faltýnkem komise podezřívala ze střetu zájmů také další dva členy dozorčí rady SZIFu: poslance Petra Kudelu (KDU-ČSL) a předsedu dozorčí rady Ladislava Velebného. Faltýnek, Kudela i Velebný pak po nátlaku  z dozorčí rady fondu zmizeli, situace s podezřením na střety zájmů v dozorčí radě však podle NFPK trvá dál. Podívejme se na aktuální složení dozorčí rady SZIF, která by měla mít nad fondem kontrolní funkci a fungovat jako “hlídací pes”.

Předsedou dozorčí rady SZIF je aktuálně od 23.5.2018 předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik. Dá se předpokládat, že se do této funkce dostal v rámci dohody o toleranci vlády mezi hnutím ANO a KSČM, která začala fungovat od jmenování vlády premiéra Andreje Babiše a formalizovala se podepsáním dohody o toleranci v červenci 2018. Poslanec Kováčík dlouhodobě vystupuje přesně v duchu této dohody: jako osoba podporující vyplácení sporných dotací holdingu Agrofert, která nechce čekat na rozhodnutí evropských orgánů a chce všechno nechat vyplácet okamžitě. Na otázku, proč na ono rozhodnutí čekat nechce, odpověděl v rozhovoru pro Radiožurnál takto: „Až se stane, že bude doopravdy problém, že by se mělo vracet, pak vyzvu vrátit. Ale až teprve poté, co dojde závěrečnému, konečnému, neodvratnému rozhodnutí, že je tomu skutečně tak, jak se říká. Teď jsme v pozici dohadů, spekulací, mnoha různých nepodložených zpráv.”

Také další současní členové dozorčí rady SZIF jsou lidé, o jejichž afinitě k vládnoucímu hnutí ANO není pochyb. Poslankyně Ing. Monika Oborná v roce 2012 ještě jako studentka brněnské Mendelovy lesnické a zemědělské univerzity spoluzakládala hnutí ANO. V letech 2017-2019 byla členka předsednictva ANO. Do ANO ji podle jejích slov přivedl osobně Andrej Babiš. Funguje jako mediální obhájkyně Andreje Babiše a k jeho střetu zájmů se novinářům zpravidla odmítá vyjadřovat.

Poslanec Ing. Josef Kott je také členem hnutí ANO od roku 2012. Od roku 1995 pracuje pro společnost ZZN Pelhřimov, kterou vlastní holding Agrofert. Ve stejné firmě figuroval jako člen a posléze místopředseda představenstva i Jaroslav Faltýnek. Společnost ZZN Pelhřimov dříve vlastnila známou farmu Čapí hnízdo.

PhDr. Jitka Věková je bývalá členka představenstva Agrofertu a dlouholetá zaměstnankyně mediálního magnáta Jaroslava Soukupa, kterou na tuto pozici navrhla SPD. Její manžel Radomír Věk pracuje pro společnost Lovochemie z holdingu Agrofert a v roce 2012 věnoval hnutí ANO dar 6 milionů korun. Podle serveru Seznam Zprávy doporučil Věkovou na toto místo druhý muž SPD: Radim Fiala. Tedy člověk, jehož firmě hrozily opakovaně mezi lety 2003-2005 exekuce, aby se o dekádu později stal jedním z hybatelů SPD a začal získávat zakázky z holdingu Agrofert a státních organizací, spadajících pod hnutí ANO a Andreje Babiše: Generální ředitelství cel, nebo Generální finanční ředitelství.

Senátor Ing. Karel Kratochvíle byl nominantem ČSSD, který je od roku 2012 ředitelem Zemského hřebčince v Písku, jehož zakladatelem je Ministerstvo zemědělství a do kterého v posledních letech plynuly i dotace ze SZIF. Jedná se u něj o podobný případ střetu zájmů, jaký už dříve kritizovaly evropské orgány u výše zmíněného Ladislava Velebného, který záhy na to z funkce v dozorčí radě odstoupil.

Situace kolem Státního zemědělského a intervenčního fondu tak jeví známky dobyté instituce, která je nutnou podmínkou pro zmiňované “převzetí státu” Odtržení SZIFu od Ministerstva zemědělství znesnadňuje možné obvinění ze střetu zájmů a transparentní jednání organizace, rozdělující ročně miliardy z evropských a národních dotací. 

 

 

V textech vycházejících z rozsáhlé analýzy NFPK se zabýváme:

Díl I.    Dozorčí rada 

Díl II.   Auditoři a právníci 

Díl III.  Netransparentní zakázky

Díl IV.   PGRLF