Všeobecné informace

Graf sestává dohromady z 312 uzlů, které jsou vzájemně propojeny 780 hranami. Každá hrana propojuje pouze 2 uzly, tudíž je každý uzel napojen v průměru na 5 dalších. (nejnižší počet napojení je 1, nejvyšší zase 35).

V grafu nalezneme celkem:

• 50 soukromých firem (většinou s akciemi na doručitele)
• 13 státních podniků a velkých projektů
• 5 afér (např. kauza Čunek) a 4 „místa setkávání“ (vesměs různé večírky)
• 240 fyzických osob (ve skutečnosti více, některé uzly představují více osob)

Mezi fyzickými osobami nalezneme:

• 102 osob soukromých (z toho 4 členové ČSSD, ostatní zřejmě bezpartijní)
• 138 osob veřejně činných (volení či nevolení funkcionáři – politici, úředníci, soudci,...)

Z nich pak je

• 50 bezpartijních
• 44 členů ODS
• 27 členů ČSSD
• 6 členů TOP 09
• 5 členů KDU-ČSL
• 5 členů VV
• 1 Martin Bursík (SZ)

Jako zajímavý sociologický úkaz se jeví naprosto minimální zastoupení žen v celé síti. V grafu jich nalezneme pouze 21, a to vesměs na poměrně nevýznamných, takřka servisních pozicích s nízkou vahou uzlu (k váze uzlu viz níže). To zřejmě souvisí obecně s výrazně nižším výskytem kriminality mezi ženami (např. v roce 2005 činil počet stíhaných žen pouze 14 % z celkového počtu) - organizovaný zločin obecně je pak záležitostí spíše patriarchální. Vedle toho může jít též o efekt tzv. „skleněného stropu“, tedy jevu, kdy ženy bez ohledu na svou kvalifikaci a pracovní výsledky nedosahují na elitní řídící pozice, které pak zůstávají v rukou mužů. Pochopitelně je též nutno vycházet i z hierarchie oficiální – např. mezi 21 ministry (14 úřadujícími, 7 odvolanými) dosavadní Nečasovy vlády nalezneme pouze 1 ženu, nedávno jmenovanou ministryni kultury Alenu Hanákovou. Mezi poslanci je podíl výrazně vyšší – z 200 poslanců je 43 žen. Kombinace efektu „skleněného stropu“ s nízkými kriminálními sklony žen tak zřejmě  zapříčiňují, že ženy zachycené v grafu mají spíše funkce sekundární – převodní a jsou zdrojem zisku pro patrona, který se za nimi skrývá. V hierarchii klasického organizovaného zločinu tak jejich pozici nejspíše odpovídají prostitutky, tedy jakási pracující třída, skrze niž nadřízený patron/pasák – muž vytváří svůj zisk.

Za poznámku také stojí vlastní celkové počty uzlů. Graf se snaží reprezentovat hlavní aktéry hlavních politických afér posledního desetiletí se skromným přesahem do devadesátých let. Přesto nacházíme zhruba 250 lidí (z nichž někteří v grafu slouží hlavně jako propojovací elementy v servisních funkcích a další jako pouhé ilustrátory prapodivných konexí např. některých politiků), což je ve výsledku poměrně malý počet osob na to, že drží v šachu desetimilionový národ. Suitu těchto lidí pochopitelně nejspíš tvoří další drobnější postavy s kachními žaludky či křivou páteří, ale jejich počet nebude překračovat tisíce – ostatně čím méně lidí o věci ví, tím spíše věc neprosákne.

Poměrně nepočetné stavy hlavních hybatelů významných politických afér dále dotvrzuje vysoká vnitřní propojenost. Průměrný počet 5 spojení na jeden uzel často do velmi různorodých částí grafu ukazuje, že v kauzách ve skutečnosti figurují neustále stejní lidé (rekordmani pak jsou aktivní celých dvacet let a borci největší působí ještě z dob předpřevratových, vždy na čas mizíce a na různých nečekaných místech se zase vynořujíce). Napojení na více kauz v průběhu let, jakož i faktická politická nesmrtelnost pak navíc nasvědčují, že dotyčný uzel není do grafu zařazen omylem a že by pro něj občané měli vyvodit osobní zodpovědnost.

 

Výpočty váhy a centrality

Váhu uzlu v grafu či jeho polohu vůči středu lze obecně počítat několika způsoby. Nejjednodušší metodou je počet spojení uzlu na jiné uzly (což udává spíše váhu uzlu než jeho centralitu). Pro ilustraci uvádím 15 uzlů s nejvyšším počtem spojení:

 

pořadí	jméno uzlu	počet spojení
1.	Václav Klaus, st.	35
2.	ČEZ	28
3.	PF ZČU	26
4.	Miroslav Kalousek	22
5.	František Mrázek	19
6.–7.	Pavel Němec	18
	Tomáš Pitr	18
8.–11.	Pavel Bém	17
	Stanislav Gross	17
	Milan Jančík	17
	Aleš Řebíček	17
12.–13.	Milan Kindl	16
	Ředitelství silnic a dálnic	16
14.	Miroslav Jansta	15
15.	Martin Barták	14

 

Vysoký počet spojení u Václava Klause a Miroslava Kalouska nemůže překvapit, protože oba patří mezi vyzrálé funkcionářské matadory pohybující se politických sférách od dob těsně popřevratových a mající barvitou minulost i z dob předcházejících (zmiňme Klausovy studijní pobyty v Itálii a USA v letech 1966 a 1969, tedy i v době po bratrské pomoci sovětských vojsk, kdy celkem přituhlo a vycestovat nebylo jednoduché, či Kalouskův vstup do ČSL v roce 1984). Za alarmující lze považovat rozsáhlé konexe Františka Mrázka, naznačující, že česká politika a klasický organizovaný zločin nejsou daleko od sebe. Postavení ČEZu můžeme pochopit, protože je to významný státní podnik, ve skrz který tečou obrovské finanční obnosy. Naproti tomu naprosto absurdně působí třetí příčka Právnické fakulty Západočeské univerzity.

Další metody výpočtů, které poskytuje teorie grafů, vycházejí z pojmu cesty a její délky. Cesta je jednoduše řečeno spojení mezi dvěma uzly. Její délka pak odpovídá počtu mezikroků mezi uzly. Máme-li graf A–B–C D, tak mezi uzlem D a ostatními cesta neexistuje. Mezi uzly A a B je vzdálenost jednoho mezikroku, mezi uzly A a C pak dvou mezikroků. Ve složitějších grafech pak může být mezi dvěma uzly mnoho rozličných cest. Měření centrality pak vycházejí často z pojmu nejkratší cesty. Nejjednodušší měření vypočítá pro každý uzel délku nejkratší možné cesty ke každému dalšímu uzlu a uzel s nejmenší průměrnou vzdáleností ke všem ostatním tak tvoří centrum. Tento výpočet se ukázal pro náš graf jako nevhodný, protože má příliš nízké rozlišení – uzly jsou natolik propojené, že rozdíly mezi nimi nejsou ani na nejvyšších příčkách příliš významné (což však může ve skutečnosti velmi dobře obrážet realitu, mezi lidmi zachycenými v grafu nijak významná hierarchie být nemusí). První tři příčky však zůstávají totožné jako při prvním výpočtu. Na čtvrté příčce však střídá Miroslava Kalouska Pavel Němec.

Propracovanější výpočet, zohledňující i možný vliv uzlu na komunikaci v síti, počítá index centrality ze dvou složek. První složkou je výše popsaný výpočet průměrné nejkratší cesty, druhou složkou váhy uzlu je počet nejkratších cest mezi dvěma dalšími uzly, které přes hodnocený uzel vedou. Soubor nazvaný „CentrumStred“ ukazuje několik nejvyšších pater. První čtyři příčky opět víceméně přesně odpovídají prvotnímu výpočtu, což je zřejmě dáno jejich enormní propojeností. Na dalších pozicích zůstávají rovněž víceméně tytéž uzly, ale v jiném pořadí. Rozdíly v indexu se však postupně velmi rychle stírají. Podrobnější přiblížení uzlů (a jejich okolí), které se soustavně objevují na čtyřech nejvyšších příčkách, jsou předmětem samostatných grafů a jejich popisů (konkrétně: 1. Václav Klaus starší, 2. Miroslav Kalousek, 3. Právnická fakulta ZČU, 4. ČEZ).