Petr Pithart
Cena za celoživotní boj proti korupci
Politici nepatří v České republice k příliš populárním jedincům. V současné době Češi důvěřují své vládě nejméně ze všech států Evropské unie a ani dřív to nebylo o mnoho lepší. Podle průzkumu CVVM z roku 2012 se tehdy čtyři pětiny Čechů domnívaly, že korupce nejvíc bují právě v politických stranách. Dnes, v době kdy na střet zájmu a možné korupční jednání na různých úrovních politiky upozorňují nejen organizace jako Nadační fond proti korupci, ale i evropské orgány, to pravděpodobně nebude lepší.
Přesto však i v České republice existují osobnosti politické scény, zasluhující úctu. Jedním z nich je nepochybně i právník, spisovatel a historik doc. JUDr. Petr Pithart, dr. h. c..
Od KSČ k Chartě 77 a svobodnému Československu
Petru Pithartovi se po studiu práv na Karlově univerzitě podařilo ještě v roce 1969 vycestovat na postgraduální studium na prestižní Saint Anthony’s College v Oxfordu ve Velké Británii. Když mu přestala v rámci normalizace platit výjezdní doložka, odjel zpět do vlasti, kde vrátil členskou legitimaci KSČ. Musel kvůli tomu odejít z právnické fakulty a rozloučit se s vyvoleným povoláním. Začal pracovat v dělnické profesi i tam se však nesmířil s průměrem a mimo jiné podal zlepšovací návrh na odvíjení ocelových lan.
Když se stal jedním ze signatářů Charty 77, režim mu odebral pas, řidičský průkaz a dokonce i odpojil telefon. Jeho byt se stal centrem samizdatové literatury, organizoval pašování sborníků, časopisů a literatury, podílel se také na jejich vydávání a spolu s celoživotním přítelem Václavem Havlem také pořádal bytové semináře. Celý život Petr Pithart také psal. Jeho nejznámější kniha se pod názvem Osmašedesátý zabývala tragickým rokem české historie. S dalším zásadním rokem se pokusil vyrovnat v knize Devětaosmdesátý a své politologické teze shrnul v knize Obrana politiky.
Po 17. listopadu 1989 se Petr Pithart stal členem Havlova týmu vyjednávajícího předání moci a důležitou osobností Koordinačního centra Občanského fóra, díky čemuž byl kooptován do tehdejšího Federálního shromáždění. V letech 1990-1992 byl předsedou české vlády v rámci federace a povedlo se mu tehdy privatizovat do rukou Volkswagenu českou automobilku Škoda, dodnes jeden z nejdůležitějších a v zahraničí nejviditelnějších českých podniků. Později byl také šest let předsedou Senátu České republiky. Působil také jako docent Právnické fakulty Univerzity Karlovy, do roku 2011 i jako vedoucí katedry politologie a sociologie.
Otevřeně proti korupci
Petr Pithart byl také aktérem prvního porevolučního korupčního skandálu. V roce 1991 se ho pokusil uplatit tehdejší ředitel Agrobanky Jan Král. Pithartovi, tehdejšímu předsedovi české vlády v rámci federace nabídl milion korun, když zařídí aby jím vedený finanční ústav získal budovu bývalého Krajského národního výboru ve Zborovské ulici na Praze 5. Petr Pithart se zachoval příkladně a požadoval po Královi veškeré návrhy písemně. Pokusil se také rozhovor o korupční nabídce nahrát, to se bohužel nepodařilo. Pokus o úplatek ihned nahlásil policii a na Krále byl nasazen pracovník tajné služby, který se v roli premiérova důvěrníka dvakrát s Králem sešel a také jemu nabídku písemně potvrdil. V roce 1992 proto policie Krále zatkla s vědomím, že má dostatek důkazů k prokázání trestného činu. I přes toto jednání se však soudy s Králem táhly několik let a nakonec z aféry Král vyvázl s podmínečným trestem a pokutou 40 000 korun.
Zasloužená Cena za celoživotní boj proti korupci
Petr Pithart získal za své občanské postoje, politické aktivity i přínos českému právu řadu cen. Mezi jinými například Čestnou medaili T. G. Masaryka, zlatou medaili Univerzity Karlovy, stříbrnou medaili Antonína Randy udělenou Jednotou českých právníků za zásluhy o rozvoj demokracie a práva nebo cenu Františka Kriegla„ Za občanskou statečnost” od Nadace Charty 77. Pro Nadační fond proti korupci je udělení této ceny vyvrcholením několikaleté spolupráce a výrazem úcty k jedné z nejvýraznějších postav novodobé české politiky.
