Odmítl prodat svůj mandát, odmítl trafiky a zachoval si čisté svědomí

Předání úplatku se rozhodně nemusí odehrát pouze typickým podstrčením obálky s penězi. Uplácet lze rovněž funkcemi a různými výhodami. A právě s podezřením na korupci se policie začala zabývat jistým případem, který se odehrál v Mostě.

Na konci jara 2015 začalo na radnici v Mostě mezi vládnoucími stranami pořádně skřípat. V září došlo k rozpadu vládnoucí koalice ANO, KSČM a hnutí Severočeši Most. Poté probíhaly neoficiální schůzky, tajná vyjednávání a další vývoj byl velice nejistý. Představitelé ANO, KSČM a opoziční strany Sdružení Mostečané Mostu přistoupili k zajištění nové většiny v zastupitelstvu poněkud agresivním způsobem. Pokusili si zajistit většinu v zastupitelstvu za pomocí přeběhlíků, které měli přetáhnout z konkurenčních stran. Takovýto postup by nemusel být nutně protizákonný, pokud by součásti diskuse o odtržení se od mateřské strany nebylo nabízení tzv. trafik, funkcí či dokonce bytu. Jedním z oslovených byl i Jiří Šváb (Hnutí Severočeši Most), který ale nepodlehl těmto nabídkám i přes skutečnost, že se zrovna nacházel ve složité životní situaci.

Když byl Jiří Šváb kontaktován s žádosti o schůzku, zkonzultoval další postup s předsedou své strany a po podrobné analýze situace svolil, že z blížící se schůzky pořídí zvukový záznam. Dne 18. září se na zmiňované schůzce Jiří Šváb setkal s panem Janem Syrovým (Mostečané Mostu), panem Janem Schillerem (ANO) a panem Adolfem Sigmundem (KSČM). Díky pořízené nahrávce z této schůzky je tak možné přesně interpretovat toto konspirační setkání. Jiřímu Švábovi bylo mimo jiné sděleno: „Máme pro tebe práci, máme pro tebe byt, to, co teď děláš – dozorčí radu technických služeb, představenstvo dopravního podniku bys dostal a co by sis ještě řek. Uvidíš, že to není žádnej podvrh, že to není žádná bota. S bytem, práci a dobrý funkce, za který jsou dobrý peníze.“ Mnoho osob by takovéto nabídce podlehlo, nicméně Jiří Šváb se nenechal zlomit a pořízenou nahrávku předal panu Zelenkovi (Hnutí Severočeši Most), ten ji poté doručil policii a médiím.

Adolf Sigmund (KSČM) tento svůj čin zcela nesmyslně vysvětloval tím, že má firmu, pro kterou nemá zakázky. Příliš hrdinsky se nezachoval ani Jan Syrový (Mostečané Mostu), který odmítal tuto věc komentovat, nicméně nakonec na otázku, zdali se nejednalo o korupci, odpověděl: „To je taky otázka, nezlobte se.“ Neméně zbabělou strategii zvolil Jan Schiller (ANO), který začal tvrdit, že Jiřímu Švábovi chtěl vlastně pomoci: „Byla to čistě jenom pomoc prostě někomu, kdo se bál, že prostě bude perzekuovanej za to, když odstoupí od něčeho, s čím nesouhlasí.“^[1] Bylo možné mít pocit, že pan Schiller popisuje zcela jiný příběh, zcela jinou situaci.

Nakonec byl to právě Jiří Šváb, který významnou měrou přispěl k tomu, že tento podezřelý plán politického převratu v Mostu postavený na přeběhlících nevyšel. Každý zastupitel by si měl uvědomit, jaká je odpovědnost spojena s výkonem této funkce a je zcela neakceptovatelné vyměnit tento mandát například za byt či nějakou trafiku. Část společnosti ovšem pořád dusí v sobě předsudky a pozůstalosti minulosti a pana Švába nazývá práskačem. Kdepak – soudný, rozumný a inteligentní občan ví, že pan Jiří Šváb si zaslouží úctu, neboť je hrdinou. Jedině tak lze totiž měnit společnost k lepšímu.

^{[1] http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10117034229-168-hodin/216452801100417/titulky}