Malí odběratelé proudu „dotují“ velké odběratele
Nadační fond proti korupci upozorňuje na problematické rozpočítávání nákladů na ztráty při distribuci elektrické energie mezi odběratele. Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) řadu let používaný způsob rozpočítávání těchto nákladů popírá fyzikální povahu vzniku celkových ztrát elektrické energie ve vedeních při odběru skupinou odběratelů. V důsledku toho hradí malí odběratelé značnou část nákladů na ztráty, které způsobují „velcí“ odběratelé.
Celková cena za odběr elektrické energie sestává z regulovaných cen služeb dodávky elektřiny a z ceny samotné elektrické energie. Regulované ceny služeb jsou aktualizovány v cenových rozhodnutích ERÚ. Jednou z nich je i položka nákladů na ztráty při přenosu a distribuci elektrické energie k odběratelům. Podobně jako při distribuci vody dochází k jejím ztrátám, dochází analogicky ke ztrátám energie (resp. výkonu) při distribuci elektrické energie. Tyto ztráty vznikají podle fyzikálních zákonů, které se vyučují již na středních školách. Při současném odběru elektrické energie více odběrateli již v rámci jedné napěťové úrovně (např. nízkého napětí) vzniká problém při zpětném rozpočítávání nákladů na vzniklé ztráty mezi tyto odběratele.
Pro ilustraci podstaty problému si představme zjednodušený případ dvou odběratelů, kteří současně odebírají proud z jednoho elektrického vedení. Při tom vznikají ztráty. Podle používané praxe ERÚ každý odběratel uhradí jednak „svoje“ ztráty (ty jsou za jednotku času úměrné čtverci odběratelova proudu) a jednak polovinu „společných“ ztrát, které vznikají v důsledku současného odběru proudů. „Společné“ ztráty jsou úměrné hodnotě vzniklé prostým vynásobením obou proudů. A právě z takto vzniklých společných ztrát každý odběratel uhradí polovinu bez ohledu na to, jakým dílem (byť třeba velmi malým oproti druhému odběrateli) k těmto společným ztrátám přispěl (vizte přílohu). Malý odběratel tak „dotuje“ velkého odběratele.
Poznamenáváme, že volba způsobu rozpočítávání nákladů na ztráty může být v zásadě „politické rozhodnutí“, které nemusí být nutně spravedlivé. Sledovány mohou být i jiné ekonomické záměry. Například v sousedním Německu největší průmyslové podniky nehradí jinak povinné poplatky na obnovitelné zdroje energie, což lze považovat za formu úlev a podpory pro tamější průmysl. ERÚ může sledovat podobné cíle. Je otázka, zda má ERÚ „politické“ oprávnění k takovému zasahování do objektivity regulace cen distribuce elektřiny. V médiích se jméno úřadu ovšem skloňovalo i v souvislosti se závažnými kauzami typu solárních elektráren. V energetickém byznysu se točí velké miliardy, proto jakékoli cenové rozhodnutí ze strany ERÚ má značný potenciál netransparentnosti. Účelem této tiskové zprávy je upozornit širokou a odbornou veřejnost na tuto problematiku a vyvolat k ní diskusi.
Příloha: Stručný popis vzniku a rozpočítávání nákladů na ztráty při distribuci elektrické energie
Kontakt: Martin Soukenka, analytik NFPK, e-mail: martin.soukenka@nfpk.cz
