15. srpna 2018
|

Krok kupředu nebo „amnestie pro tuneláře“

                                                                

 

Desítky miliard korun by mohl získat stát, pokud by od firem, které neplní informační povinnost, začal systematicky vymáhat pokuty. Ke zlepšení přístupu českých firem k zveřejňování finančních výkazů ve sbírce listin by mohla přispět projednávaná novela zákona o obchodních korporacích. Jejím cílem je sice zvýšení transparentnosti podnikatelského prostředí v ČR, vyčištění obchodního rejstříku od spících firem, ale možná také „amnestie pro tuneláře“.

Novela zákona o obchodních společnostech a družstvech (Zákon o obchodních korporacích) z dílny Ministerstva spravedlnosti České republiky chce vyřešit problematiku obchodních korporací, které nevyvíjejí ekonomickou aktivitu a existují jen formálně. Konkrétně novela počítá s tím, že obchodní korporaci by bylo možné zrušit bez likvidace, pokud nezaloží do sbírky listin účetní závěrky za dvě po sobě jdoucí účetní období. Zároveň jí také není možné doručit výzvu ke splnění povinnosti založit chybějící účetní závěrky do sbírky listin.

Informační povinnost za rok 2017 (data k 31. 7. 2018) doposud nesplnilo 84 % firem. Společnostem, které neukládají finanční výkazy do sbírky listin, dle zákona hrozí sankce až do výše 3 % hodnoty aktiv a pořádková pokuta až do výše 100 tisíc korun. S využitím informací o všech podnikatelských subjektech v ČR poradenská společnost Bisnode sestavila model, podle kterého by stát, pokud by systematicky začal vymáhat pokuty za porušování zákona u firem, které nesplnily informační povinnost za rok 2016, mohl na dodatečných příjmech do státního rozpočtu získat nejméně 23 miliard korun[1], ale až 625 miliard korun[2]. „Není reálné, aby soudy vždy udělily pokuty v maximální výši, ale i kdyby vymohly jen část z maximální částky, jednalo by se o významnou injekci do státního rozpočtu,“ říká generální ředitel Bisnode pro Českou republiku a Slovensko Jiří Skopový. Současně dodává: „Dosavadní nevyužívání kontrolních a sankčních nástrojů vede k netransparentnímu podnikatelskému prostředí, kdy menšina firem zákony v této oblasti dodržuje, zatímco většina firem profituje z nefunkčního systému, když tají své finance. Tím ale zprostředkovaně ohrožuje podnikání dalších subjektů, které si na základě finančních dat nemohou efektivně a systematicky prověřovat své obchodní partnery, což může vést ke vzniku nedobytných pohledávek, a v extrémním případě až ke krachu.“

 Podíl firem, které v letech 2013 až 2017 nesplnily informační povinnost

 

2017

2016

2015

2014

2013

Akciová společnost

82,28 %

49,96 %

44,80 %

41,28 %

36,99 %

Společnost s ručením omezeným

84,18 %

64,60 %

60,51 %

57,73 %

55,32 %

Celkem

84,08 %

63,77 %

59,57 %

56,71 %

54,13 %

Zdroj: Bisnode (*data k 31. 7. 2018)

 

Varianty pokut, pro firmy, které nesplnily informační povinnost za rok 2016

Za rok 2016 splnilo informační povinnost 147 891 (31,9 %) a nesplnilo 315 009 (68,1 %) firem.

  

Pořádková pokuta (max. 100 000 Kč) – pro 315 009 firem

Modelová výše pokuty

Pokuta celkem

10 000 Kč

3 150 090 000 Kč

20 000 Kč

6 300 180 000 Kč

50 000 Kč

15 750 450 000 Kč

100 000 Kč

31 500 900 000 Kč

 

Sankce z aktiv (až 3 %) - pro 315 009 firem rozdělených dle velikosti aktiv na základě modelu Bisnode

Modelová výše sankce

Sankce celkem

0,1 %

19 766 935 542 Kč

1,0 %

197 669 355 424 Kč

2,0 %

395 338 710 847 Kč

3,0 %

593 008 066 271 Kč

 

Celková pokuta

 

Pořádková pokuta

Sankce

Pokuta celkem

Mírný odhad

3 150 090 000 Kč

19 766 935 542 Kč

22 917 025 542 Kč

Střízlivý odhad

6 300 180 000 Kč

197 669 355 424 Kč

203 969 535 424 Kč

Střední odhad

15 750 450 000 Kč

395 338 710 847 Kč

411 089 160 847 Kč

Maximální odhad

31 500 900 000 Kč

593 008 066 271 Kč

624 508 966 271 Kč

Zdroj: Bisnode (*data k 31. 7. 2018)

 

Veřejné zakázky často získávají společnosti, které neplní informační povinnost a tím porušují zákon. Zadavateli těchto veřejných zakázek jsou i veřejné instituce, např. města, nemocnice, ale i ministerstva

Zadavatel

Zhotovitel

Datum zakázky

Částka zakázky včetně DPH

Ministerstvo obrany

První SaZ Plzeň a.s.

26. 4. 2017

89 394 Kč

Městská část Praha 1

KOHOS, a.s.

5. 4. 2018

226 379 Kč

Hlavní město Praha

OPTOMONT, a.s.

23. 9. 2017

67 158 Kč

Zdroj: Bisnode (*data k 31. 7. 2018)

 

Z analýzy poradenské společnosti Bisnode také vyplývá, že společnosti, které se vyhýbají plnění informační povinnosti, jsou rizikovější než firmy, které své finanční výkazy pravidelně zveřejňují. „Obezřetnost a prověřování obchodních partnerů je vždy na místě. Absence finančních výkazů na sbírce listin by měla být varovným signálem. Společnosti, které tají své finance, jsou postiženy negativní událostí výrazně častěji než ty, které v této oblasti dodržují zákon,“ dodal Jiří Skopový z Bisnode.

 

Porovnání rizikovosti firem, které ne/plní informační povinnost

 

nespolehlivý plátce DPH

úpadek

exekuce

dluhy

likvidace

rizikové okolí

plní

1,69 %

0,89 %

3,33 %

1,51 %

8,81 %

11,12 %

neplní

2,72 %

1,38 %

5,44 %

2,34 %

14,37 %

16,39 %

Zdroj: Bisnode (*data k 31. 7. 2018)

Novela zákona o obchodních korporacích také nově počítá s možností zrušit firmu bez likvidace, pokud nezaloží do sbírky listin účetní závěrky za dvě po sobě jdoucí účetní období a není-li zároveň možné jí doručit výzvu ke splnění povinnosti založit chybějící účetní závěrky do sbírky listin. „Od tohoto kroku si stát slibuje vyčistit obchodní rejstřík od spících firem, které nevykazují žádné podnikatelské aktivity,“ dodal Karel Škácha z Nadačního fondu proti korupci s tím, že tento krok s sebou nese i rizika.

„Podle interní metodiky Bisnode je v ČR 102 400 spících firem, což je zhruba pětina z celkového počtu registrovaných firem a těchto firem by se teoreticky mohl týkat výmaz z obchodního rejstříku. Nicméně společností, které finanční výkazy nezveřejnily ani jednou za posledních sedm let je v České republice 145 000, což je téměř 30 procent podnikatelské základny,“ uzavřel ředitel Bisnode.

 

Počet/podíl firem, které opakovaně nesplnily informační povinnost

Roky

Počet firem

Podíl na podnikatelské základně

2017 a 2016

277 416

57,10 %

2017 a 2016 a 2015

240 810

49,56 %

2017 a 2016 a 2015 a 2014

211 470

43,52 %

2017 a 2016 a 2015 a 2014 a 2013

185 277

38,13 %

2017 a 2016 a 2015 a 2014 a 2013 a 2012

165 585

34,08 %

2017 a 2016 a 2015 a 2014 a 2013 a 2012 a 2011

144 959

29,84 %

Zdroj: Bisnode (*data k 31. 7. 2018)

  

Více informací poskytne:

Petra Štěpánová, PR Director CZ&SK

Mobile: +420 606 744 909

E-mail: petra.stepanova@bisnode.com

 

Karel Škácha, ředitel NFPK

Mobil: +420 602 681 513

E-mail: karel.skacha@nfpk.cz

 

[1] Aplikovaná sankce 0,1 % z aktiv a pořádková pokuta 10 000 Kč.

[2] Maximální sankce 3 % z aktiv a maximální pokuta 100 000 Kč.

Podobné články

25. února 2011

Korupce a její dopad na ekonomiku této země

Velmi diskutovaným tématem poslední doby u nás je korupce státní správy. Pozice České republiky ve světovém měřítku je objektivně špatná a poslední roky se spíše zhoršuje.

18. února 2011

Rejstříkový soud odmítl registraci

Rejstříkový soud v Praze překvapivě odmítl zaregistrovat nově vznikající Nadační fond proti korupci s odůvodněním, že nejde o veřejně prospěšnou činnost. Rozhodnutí rejstříkového soudu je naprosto neuvěřitelné.

1. března 2011

Protestujeme proti rozhodnutí soudu!

Zakladatelé Nadačního fondu se rozhodli bojovat s rozhodnutím soudu v Praze, který jim zamítl návrh na zápis fondu do rejstříku.

23. března 2011

Tisková konference NFPK

Za účasti velvyslance USA v ČR pana Normana Eisena se uskutečnila tisková konference, na které byl detailně představen program NFPK.

8. března 2011

Rádio Česko: Rozhovor o korupci

Musíme se zbavit mindráku z totality. Ten, kdo oznámí korupci, je hrdina.

15. března 2011

Nadace konečně založena! Den zápisu je 15.3. 2011.

Překonali jsme první překážku soudu.