Janusz Konieczny: Výroční zpráva jako vysvědčení

Pondělní glosa

Každý zodpovědný rodič si na konci pololetí bedlivě prohlédne vysvědčení svého dítěte. Navíc jsou rodičům obvykle okamžitě k dispozici žákovské knížky - těžko totiž syn nebo dcera uspějí s výmluvou, že žákovská knížka zmizela, nemluvě o vysvědčení. Účetní výkazy obchodních společností připomínají ve značné míře obdobu vysvědčení – obsahují informace o hospodaření dané společnosti s tím, že některé společnosti tyto informace se pokouší zatajit, jiné se naopak jimi chlubí. Není mým cílem kritizovat společnosti, kterým se zrovna nevede stejně tak jako žáky, kteří obdrží špatné známky. Jádrem problému je zjištění, že zatímco žák základní školy se neodváží neukázat svoje vysvědčení rodiči, obchodní společnosti nemají problém zatajit své účetní výkazy před veřejností, ačkoliv je takovéto chování v rozporu se zákonem. Společnost Bisnode, která dodává ucelené informace o hospodaření společnostech, nejednou potvrdila, že více jak 50 % všech obchodních společností nesplňuje svoji informační povinnost. Tento závěr koneckonců potvrzují i zkušenosti NFPK, kdy naráží na případy, že společnosti nemají zveřejněno dokonce i 5 - 10 účetních závěrek a často navíc neobsahují údaje, které jim ukládá zákon. Umíte si představit, že podobným vzdorem by se projevily děti vůči svým rodičům? Kde se tedy stala chyba? Praxe totiž ukazuje, že informace o svém hospodaření zatajují zvlášť ty společnosti, které mají vážné problémy, případně podnikají nekalé aktivity.

V reakci na nešvar kolem nezveřejňování účetních závěrek nabyl od 1. 1. 2014 účinnosti zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Dosavadní postihy za neplnění informační povinnosti byly tímto zpřísněny. Nápravu v souvislosti s doplněním informací do obchodního rejstříku sjednává vyšší úředník příslušného rejstříkového soudu. Jestliže společnost neuposlechne výzvu rejstříkového soudu, může ji příslušný rejstříkový soud udělit pokutu až do výše 100 tisíc Kč.^[1] Jestliže i nadále společnost bude ignorovat výzvy rejstříkového soudu, může rejstříkový soud zahájit řízení o zrušení zapsané osoby s likvidací.^[2] Společnost může tímto chováním porušovat péči řádného hospodáře či dopouštět se zároveň správního deliktu. Zdálo by se tedy, že postih je dostatečný a stejně disciplína poskytování údajů o svém hospodaření je na hony vzdálená tomu, jak žák pokorně doručí svoji žákovskou knížku nebo vysvědčení svému rodiči.

Odpověď tedy hledejme ve vymahatelnosti tohoto práva. Nadační fond proti korupci položil třem rejstříkovým soudům v Praze, Brně a Ostravě otázky týkající se udělování pořádkových pokut za opakované nezveřejňování těchto informací:

a) Kolikrát Krajský/Městský soud v (…) jakožto rejstříkový soud udělil zapsané osobě v období od 1. 1. 2014 do 31. 3. 2015 pořádkovou pokutu za neuposlechnutí výzvy rejstříkového soudu k předložení listiny, které mají být založené do sbírky listin? Jedná se o uplatnění § 104 Zákona č. 304/2013 Sb. o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob.

b) Kolikrát Krajský/Městský soud v (...) jakožto rejstříkový soud zahájil vůči zapsané osobě v období od 1. 1. 2014 do 31. 3. 2015 řízení o zrušení zapsané osoby s likvidací z důvodu opakované neplnění povinnosti dle § 104 Zákona č. 304/2013 Sb. o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob? Jedná se zde o uplatnění § 105 Zákona č. 304/2013 Sb. o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob.

c) Kolikrát Krajský/Městský soud v (...) jakožto rejstříkový soud udělil zapsané osobě v období od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2013 pořádkovou pokutu za neuposlechnutí výzvy rejstříkového soudu k předložení listiny, které mají být založené do sbírky listin? Jedná se o uplatnění § 200de 99/1963 Sb. Občanského soudního řádu.

Jednotlivé odpovědi můžete prostudovat zde (Brno, Ostrava, Praha). Mějme přitom na paměti, že v České republice je registrovaných více jak 410 tisíc obchodním společností,^[3] z čehož je zhruba polovina v Praze a po více jak 10 % v Brně a Ostravě. Připomínám, že informační povinnost nesplňuje více 50 % všech společností.

1. Brno

Krajský soud v Brně relativně vzorně na všechny otázky odpověděl a v období od 1. 1. 2014 do 31. 3. 2015 byla v Brně pořádková pokuta udělena v 723 případech s tím, že v tomto počtu je zahrnuto i 150 případů, kdy pokuta nakonec byla prominuta. Navíc v 8 případech bylo zahájeno řízení o zrušení zapsané obchodní společnosti s likvidací z důvodu opakované neplnění povinnosti. Rejstříkový soud v Brně byl v této věci aktivní i v dřívějších letech, kdy uvedl, že jen za rok 2013 udělil pokutu v 494 případech.

2. Praha

Ačkoliv v Praze je registrovaných mnohonásobně více společnosti než v Brně či Ostravě, pořádková pokuta v období od 1. 1. 2014 do 31. 3. 2015 byla udělena jen v 280 případech. Na otázku ohledně zahájení řízení o zrušení zapsané obchodní společnosti s likvidací z důvodu opakované neplnění povinnosti odpověděl soud nepřesně, jelikož uvedl celkový údaj těchto řízení. V období od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2013 udělil Městský soud 759 pořádkových pokut, což je opět statisticky mnohem méně než v případě Brna.

3. Ostrava

Krajský soud v Ostravě odmítl na položené otázky odpovědět s odůvodněním, že tyto údaje není schopen zjistit.

Jedním z důvodů chabého plnění této informační povinnosti je tedy rozdílná výkonnost rejstříkových soudů. Zatímco Krajský soud v Brně poměrně přesně odpověděl na položené otázky a je ve srovnání s Městským soudem v Praze poměrně aktivní v této věci, v Ostravě pořádně ani nevědí, kde údaje o pořádkových pokutách zjistit. Můžeme dále spekulovat, zda v Ostravě tyto pokuty jsou vůbec udělovány. Důvodů stávající situace je nicméně mnohem více – společenská odpovědnost společnosti by se jednoznačně měla projevit rovněž v této věci a veřejnost by měla jasně dát najevo, že odpovědné chování firem je pro ně důležité, jelikož dlouhodobé utajování informací o hospodaření firem má v konečném důsledku velmi negativní dopad na veřejné rozpočty. Nechť jsou účetní závěrky považovány za vysvědčení, které společnosti stejně jako žáci základních škol povinně předloží k nahlédnutí.

Janusz Konieczny - projektový manažer NFPK

^{[1] Dle § 104 zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob}

^{[2] Dle § 105 zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob}

^{[3] http://www.bisnode.cz/tiskove-zpravy/v-cesku-loni-vzniklo-nejvice-novych-firem-za-poslednich-sedm-let/}