Jezdci proti kentaurovi: Aréna Prostějov

V „hanáckém Palermu“, jak se často přezdívá městu Prostějov, se schyluje k další soudní bitvě mezi dvěma letitými stranami sporu, který zajímá nejen jeho aktéry a prostějovskou veřejnost, ale delší dobu také Nadační fond proti korupci.

Začalo to celkem nevinně. V roce 2015 vznikl spolek Prostor Prostějov, jako platforma architektů a aktivních občanů Prostějova se zájmem o veřejný prostor. Jeho hlavními představiteli byli a jsou architekti Vojtěch Jeřábek a Jiří Zakopal, jejichž profesní portfolio najdete například na webové adrese www.jezdci.com.

Aktivizace veřejného prostoru a stavební úřad

Spolek se snažil o aktivizaci a zlepšení životního prostoru různými akcemi, které zahrnovaly letní promítání na netradičních místech, pořádání Dne bez bariér, každoročním zapojením do mezinárodního Dne architektury nebo třeba přednáškovým cyklem o architektuře ve spolupráci s Nadací VIA. Snahou o prohlášení některých chátrajících budov za kulturní památku se také snažil, se střídavými úspěchy, o záchranu některých cenných historických objektů ve městě.

Brzy však i tato na první pohled apolitická činnost narazila na mantinely a problémy s prostějovskou komunální politikou, díky které město získalo výše zmíněnou přezdívku a kterou symbolizují dekády fungující proklientelističtí politici a především úředníci. V jejich případě šlo především o spory s prostějovským stavebním úřadem, vedeným od devadesátých let aféry přitahujícím Ing. Janem Košťálem. A protože “jezdci” se Košťála, ani jeho “VIP klientů” a chráněnců z podnikatelských kruhů nelekli, stali se díky tomu, jak o propojení podnikatelských aktivit a stavebního úřadu začali v různých médiích i na sociálních sítích informovat, pro místní magistrát „personami non grata“.

A kdože je ten kentaur?

Přestřelky v místních médiích a ostré komentáře „off record“ prostějovských úředníků se pro „jezdce“ ze spolku Prostor Prostějov změnily v otevřený boj, když se v roce 2018 začali zabývat stavbami firmy Kentaur Saddlery s.r.o. Ta vyrábí jezdecké potřeby a distribuuje je doslova do celého světa, od Evropy přes Kanadu až po Indonésii. Výroba se děje v areálu firmy, vklíněném mezi typické hanácké rodinné domy, uspořádané kolem historické návsi v Prostějově – Domamyslicích. Což vidí „jezdci“ ze Spolku Prostor Prostějov jako značný problém.

Areál je podle nich postaven v několikanásobném rozporu s požadavky územního plánu, neodpovídá totiž charakteru historické návsi a ani potenciálu území. Přivádí s sebou mimo jiné generovanou dopravu, kdy nákladní vozy zásobování při manévrování k nájezdu na dvorek firmy blokují komunikaci a firma nemá dostatečné parkovací kapacity pro své zaměstnance a zákazníky, takže auta zaměstnanců firmy (kterých je asi pětasedmdesát), i zákazníků okupují prostor kolem historické kapličky na návsi a přilehlých ulic. V areálu je také podle nich řada černých staveb, které Kentaur Saddlery potřebuje pro zde ustájené početné stádo koní, jejichž zápach také zatěžuje okolní obytnou zástavbu

Aréna Prostějov a VIP klient města

Na základě nepříliš jasných vztahů majitele firmy Kentaur Saddlery s.r.o. Ing. Petra Kuby, pro kterého by se díky nim dalo použít označení “VIP klient města”, s již zmíněným Ing. Janem Košťálem, nebyla dosud v areálu firmy odstraněna řada černých staveb a navíc vznikla i jedna další stavba pro koně, při jejímž  povolování prostějovský stavební úřad neoslovil sousedy. A když sousedé podali na prostějovský magistrát, který stavbu v areálu společnosti povolil, žalobu, zahájil „kentaur“ Kuba válku na dvou frontách. První bylo osobní vyhrožování, při kterém vyvíjel nátlak na příbuzné sousedů a vyhrožoval jim, že polije zahradu herbicidy a zničí úrodu a druhou, ve které začal na sousedy, kterým vadily jeho stavby v rozporu s územním plánem, podávat sám různé podněty na úřady.

Kubovu výhrůžka herbicidy nahlásila sousedka jeho areálu pro jistotu na policii, měla totiž strach, že ji podnikatel promění ve skutečnost. Ta předala případ přestupkové komisi magistrátu města Prostějov, která z ní po vyslechnutí dvou svědků, kteří situaci popsali, a také „pachatele“, který ji popřel,nic nevyvodila a přestupek doslova zametla pod koberec.

Kentaurovi spoluhráči

Praxe, že okolo prohřešků firmy Kentaur a jejího majitele chodily prostějovské úřady “po špičkách”, zatímco jeho podněty braly tzv. „ za své“, lze vypozorovat i v dalších případech. Příkladem může být například přístavba skladu na pozemku parc. č. st. 560, o které soud v roce 2018 rozhodl, že je nezákonně povolená stavebním úřadem města Prostějov (tedy jeho vedoucím, ing. Janem Košťálem), město s tím dlouhou dobu nic nedělalo a začalo konat až poté, co  na to spolek Prostor Prostějov upozornil. To však Kuba nechtěl nechat jen tak, a proto se obrátil na Košťála, aby prověřil nemovitosti rodiny jednoho z jezdců architekta Jiřího Zakopala. A podařilo se. Našel nezkolaudované podkroví na půdě rodinného domku. Úřady tak mohli řešit i tento případ (dnes už je podkroví řádně zkolaudované). K podobnému prověřování „problematických“ sousedů, ať už přímých, nebo nepřímých, docházelo na popud od majitele firmy Kentaur Saddlery s.r.o. ještě minimálně v jednom dalším případě.

A přívětivě se k Petru Kubovi choval nejen stavební úřad, tedy prostějovský magistrát, ale i místní samospráva a Krajský úřad Olomouckého kraje (KÚOK). Lze tak usuzovat například kvůli hlasování Rady města Prostějov, která v případě soudu, který prohrála se Spolkem Prostor Prostějov, hlasovala pro podání kasační stížnosti, v případě prohraného soudu s Petrem Kubou však hlasovala proti jejímu podání.

Prostějovský magistrát také dokázal Ing. Kubovi promlčet tříletou lhůtu pro stíhání přestupku za výstavbu dvou černých staveb pro koně. Poté, co jim „jezdci“ doložili, že tyto stavby nejsou starší tří let a tedy lze přestupkové řízení zahájit, nechal KÚOK lhůtu pro zahájení řízení promlčet tím, že si nařídil nesmyslnou prohlídku na místě. Ovšem až po uplynutí této tříleté lhůty. Tento postup pak následně označil za chybný i úřad ombudsmana (sp. zn. 5782/2021/VOP/MST).

Podle “jezdců” však prostějovský magistrát a Krajský úřad Olomouckého kraje také zametl pod koberec přestupek manželů Kubových (vlastníků nemovitostí - staveb i pozemků), vyplývající z nelegálního využívání načerno postavených staveb v areálu jejich firmy Kentaur Saddlery s.r.o.. Opus moderandi byl podobný. Stavební úřad formálně zahájí řízení o zákazu užívání staveb, ale následně tvrdí, že přestupek proti němu nejde stíhat. Po odvolání “kentaura” Kuby ke KUOK následně jeho úřednice ruší zákaz užívání černých staveb s odůvodněním, že nebyla učiněna prohlídka na místě. Prostě, i když se spolku Prostor Prostějov podařilo několikrát dodat úřadu řadu důkazů o nedovoleném užívání černých staveb firmou Ing. Petra Kuby, ten za to nebyl nikdy prostějovskou radnicí penalizován.

Nutno dodat, že ředitel Krajského úřadu Olomouckého kraje Lubomír Baláš je dobrým známým vedoucího stavebního úřadu města Prostějov, už několikrát zmíněného „kentaurova spolubojovníka“ Ing. Jana Košťála. Dříve totiž pracoval jako tajemník prostějovského magistrátu a s Košťálem ho spojovaly alkoholové dýchánky na pracovišti. Košťál kromě toho ještě čelil obvinění ze sexuálního obtěžování svých podřízených. A Baláš měl v době svého působení na prostějovské radnici také jednu zajímavou aféru. Čelil totiž obvinění, že některé úředníky prostějovského stavebního úřadu vědomě zařadil do nižší platební třídy a roky jim tak vyplácel nižší plat, než na jaký měly právo. V Prostějově se prostě podle všeho vládlo a dosud vládne metodou cukru a biče..

Územní plán pro šíbry?

Vzhledem k ústupkům či vyloženému nadbíhání místních úřadů nelegálním stavebním úpravám Ing. Petra Kuby považuje spolek Prostor Prostějov za velmi nebezpečnou i právě probíhající, již pátou změnu Územního plánu města Prostějov. V rámci této změny totiž úřad plánuje protlačit několik změn, které oficiálně nikdo nepožaduje aby se provedly, ale ve výsledku bude díky nim značně oslabená ochrana bydlení a budou tedy z ní těžit především šíbři, pro které území určené pro bydlení nic neznamená. Některé problematické úpravy už byly, po jejich medializování a vysvětlení jejich dopadů, vráceny zpět. Další však prostějovský magistrát stále do návrhu tlačí . 

A to navzdory společnému tlaku spolku Ajdony a spolku Prostor Prostějov, kteří (alespoň s dočasným úspěchem před komunálními volbami - po nich se totiž opět město snaží plochy pro veřejný park alespoň částečně přetavit na stavební parcely pro developera) mobilizovali prostějovskou veřejnost v rámci boje za záchranu plánovaného městského parku před developerskou zástavbou. I nadále je však v návrhu změny obsažená problematická definice rušivé a nerušivé výroby, bez jakéhokoli důvodu je smazán požadavek na zajištění ochrany před hlukem a vibracemi v plochách, které územní plán vyhrazuje pro bydlení, a další.

Prostějovský magistrát, respektive zastupitel odpovědný za území plán a náměstek primátora Ing. Jiří Rozehnal a odborný zhotovitel z kanceláře Knesl + Kynčl, architekt Jakub Kynčl na veřejném opakovaném veřejném projednání změny  argumentovali „legislativními důvody“, ačkoli v podobně koncipovaném Územním plánu města Olomouc (koncipovaném navíc stejnou architektonickou kanceláří) vše v poklidu funguje a o nějakých proškrtáváních ochrany bydlení nikdo ani neuvažuje.

Spolek Prostor Prostějov proto varuje, že i poté, co se jim podařilo prokázat, že stavby v areálu firmy Kentaur Saddlery s.r.o. jsou nelegalizovatelné a v rozporu s územním plánem, firma tyto černé stavby  (pro koně) bezostyšně používala, což lze doložit i několika fotografiemi v průběhu doby. A velkou část této doby byly prostějovské a někdy i olomoucké úřady v nečinnosti, nic nedělaly a šly tak minimálně nepřímo majiteli budov Ing. Petru Kubovi na ruku. Proto je z jejich strany oprávněná obava, že ke zpětné legalizaci černých staveb by mohlo dojít právě také prostřednictvím změn v územním plánu.

Hanácké Palermo

Prostějovská radnice používá motto „Prostějov, zdravé srdce Hané“. Podíváme-li se však blíž na jednání jejích úředníků nebo i politiků, dalo by se ono srdce označit spíš za orgán po několika infarktech a se selhávajícím koronárním bypassem (a ještě notně zčernalými plícemi díky žalostnému stavu životního prostředí ve městě).

Poté, co spolek Prostor Prostějov opakovaně upozornil na zjevně problematickou činnost majitele firmy Kentaur Saddlery s.r.o., odmítl magistrát jednomu ze členů spolku aktuálně poskytnout informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím o dalších probíhajících řízeních vedených jejich oddělením územního plánování na parcelách Ing. Petra Kuby a za informace chce zaplatit. Ostatně není výjimkou, že prostějovský magistrát chce zaplatit i za informace týkající se páté změny územního plánu, o které žádá výše zmíněný spolek. To samozřejmě vede k domněnce, že radnice nechce, aby spolek, respektive stavbami dotčení sousedé, byl o dalších plánovaných stavbách Ing. Petra Kuby informován a dotyčnému by se mohlo díky změně územního plánu podařit protlačit všechno, co mu úředníci dovolí.

Dvojí metr však vůči Ing. Petru Kubovi uplatňuje občas i olomoucký magistrát. Ten totiž například při řízeních s rodinou Zakopalových (Kubových prostějovských odpůrců a rodiny jednoho z „jezdců“ ze spolku Prostor Prostějov) vypisuje vždy ústní jednání, to znamená šetření na místě samotné stavby za přítomnosti účastníků řízení. Při řízeních Ing. Petra Kuby (kterých je mnohem víc), však tato ústní jednání na místě nebyla vypsána ani jednou. Úředníci tak prostějovského „kentaura“ opět velmi šetří.

Proto to podle spolku Prostor Prostějova vypadá, jako by mě Ing. Petr Kuba má na stavebním úřadě, pro jeho „developerskou“ činnost nejdůležitější složky prostějovské radnice, svého spojence, který mu vynáší informace. Dokladují to příhodou ze září 2020, kdy se dotazovali, zda na pozemcích v areálu firmy Kentaur Saddlery s.r.o. neprobíhá řízení o dodatečném povolení staveb. Věděli totiž o „černých“ stavbách pro koně a chtěli vědět, zda je Kuba chce nějakým způsobem zpětně legalizovat. Úřad odpověděl, že žádné řízení neprobíhá. Ovšem vzápětí, cca do deseti dnů, už žádosti o dodatečné povolení staveb na stole úřadu ležely.  Nabízí se tedy otázka, co stálo za tím, že si Ing. Petr Kuba hned poté požádal o dodatečné povolení svých černých staveb a zdali k němu informace o dotazu spolku nemohly doputovat od již několikrát zmiňovaného vedoucího Ing. Jana Košťála.

Vzhledem k tomu, že Ing. Petr Kuba nejen nejspíš dostává z prostějovského stavebního úřadu informace, ale stavební úřad (v poslední době i stavební úřad Magistrátu města Olomouc, kam je většina řízení na základě podjatosti magistrátu prostějovského nyní delegována) i nadále zahajuje téměř totožná a účelově se opakující řízení o dodatečném povolení černých staveb, aby tak zabránil vydat rozhodnutí o odstranění nelegálních staveb.

Hanácký baron

Příkladů, naznačujících, že Ing. Petr Kuba má na prostějovském stavebním úřadu známosti, je koneckonců víc.

Na podzim roku 2021 mu například stavební úřad schválil tzv. pasport jedné z načerno postavených budov pro koně na pozemku 13/4, které se už předtím snažil legalizovat mnoha jinými způsoby. Pasport znamená zjednodušenou dokumentaci pro stavbu, která již historicky byla povolena, pouze se od ní nezachovaly potřebné dokumenty. Ačkoli z volně přístupných leteckých snímků je zřejmé, že s realizací stavby (která byla podle jeho žádosti cca z roku 1975) začal pan Kuba až po roce 2003 na nově nabytém pozemku, který odkoupil od Miroslavy Venclíkové, k žádosti o pasport od ní získal zjevně lživé čestné prohlášení, že řízení o povolení této stavby se účastnil její dědeček, který zemřel v roce 1969. V čestném prohlášení, u kterého je podivné už to, že si starší paní pamatuje historku svého dědečka, který ji musel vyprávět o stavebním řízení, kterého se kdysi účastnil, natolik poutavě, že si to pamatovala i po cca padesáti letech, navíc bylo chybně uvedeno, že obec, kde “čestná” prohlašovatelka bydlí, je městskou částí Prostějova. Dokument zkrátka vypadal, jako kdyby ho za majitelku pozemku i původní stavby psal někdo jiný.

Tyto nesrovnalosti nijak neudivily podřízenou Ing. Jana Košťála, právničku stavebního úřadu Prostějov Mgr. Barboru Nadymáčkovou, a ta pasport schválila. Ovšem jakmile na tyto okolnosti upozornil spolek Prostor Prostějov na svém facebookovém profilu, obratem pasport zrušila.

O podobný „tah pasportem“ se „prostějovský kentaur“ Ing. Petr Kuba pokusil i v listopadu 2022 v případu načerno provedené stavební úpravy budovy na p. č. st. 66. Poté, co jeho uznání označil předběžně Magistrát města Olomouce (MMO) za nelegální, zastavil aktuálně Ing. Petr Kuba vymahatelnost práva obstrukční námitkou celkové podjatosti MMO.

A do třetice, také odbor územního plánování v čele s Ing. arch. Janem Mlčochem vydal 2 nezákonná závazná stanoviska ve věci přístavby haly 560.

Válka

Obstrukčními jednáními tedy řeší ing. Petr Kuba řadu svých prohřešků, za které by běžný občan byl už dávno minimálně penalizován. Mimo to se však zaměřuje i přímo na lidi, kteří na ně úřady upozorňují, především na rodinu svého souseda a to tak, že „na oplátku“ podává podněty na nezákonnost staveb na jejich pozemcích. Na spolek Prostor Prostějov také podal žalobu pro „ochranu osobnosti“, kterou v současnosti řeší Okresní soud v Prostějově. Činnost spolku Prostor Prostějov je tak vlastně nedobrovolně paralyzovaná několikaletou spirálou soudů a také celé řady souvisejícího boje s úřady, které jdou Kubovi neustále na ruku, akceptují mu jeho obstrukční metody, umožňují promlčení přestupkových lhůt atp. „Kentaur“ jednoznačně těží ze svého prakticky neomezeného rozpočtu a chrlí množství více či méně nesmyslných podnětů, podání a žádostí. Od předžalobní výzvy spolek na výdaje u zastupování u soudu a dalších nutných akcí vynaložil přes 200 000 Kč.

Podle Nadačního fondu proti korupci nese Kubova žaloba na spolek Prostor Prostějov a její několikanásobné rozšiřování jednoznačné rysy tzv. strategické žaloby (SLAPPs – Strategic lawsuits against public participation). Podle textu na serveru Právo 21 se “nejčastěji  jedná o civilní žaloby, za strategické žaloby se však označují i jiné právní nástroje, jako jsou předběžná opatření, soudní příkazy i trestní oznámení. Tyto nástroje míří proti jednotlivcům či nevládním organizacím, jejichž činnost spočívá v informování veřejnosti. Nejčastěji se tak jedná o novináře nebo aktivisty, kteří se zaměřují na korupční a daňové kauzy, ničení životního prostředí nebo jiné praktiky vlivných osob a společností. Právě ty stojí na druhé straně. Žalobcem je ve většině případů soukromá osoba, nicméně není výjimkou, že jde o osobu státem financovanou či jinak podporovanou. Zásadním znakem je zjevná nerovnost mezi stranami, ať už z hlediska společenského postavení, finančních prostředků či personálního zázemí.”  Podnikatel Kuba tak místo věcných argumentů a pravdy používá v soudních sporech se spolkem Prostor Prostějov svůj, ve srovnání s oponentem, neomezený budget na právní mašinerii.

Nadační fond proti korupci bude situaci nadále sledovat.