Šokovat či nešokovat?
Žijeme v technologicky vyspělé době, vše sledujeme prakticky v přímém přenosu. Skoro každý den k nám přicházejí negativní zprávy o různých útocích či zpronevěrách. Bulvární titulky a drastické záběry na nás útočí z titulních stran. Cílem je šokovat. Proč? Určitě se navýší prodej či prokliky. Ale je nezbytné si také přiznat, že už jsme otrlí. Počty obětí se berou jen jako čísla, lidské bytosti si pod nimi představí málokdo. Rozkradené částky také všichni vidí jen jako virtuální údaj. Kdo nejvíc šokuje, ten je nejvíc čtený, navštěvovaný, sledovaný. Někdy se podaří trefným titulkem či drastickou fotografií i něco pozitivního - šokovat „ty správné“ - a chvilku to vypadá, že se i oni snaží nalézt řešení a napravit situaci. Ale nakonec vše zase usne a my se vrátíme do zajetých kolejí.
Říkám si, kdy naposledy se na titulní stranu médií dostala nějaká pozitivní zpráva… Po pravdě si asi na žádnou nepamatuju, pokud se tedy neskrývala někde vlevo dole. Nemám ale samozřejmě sloní paměť a je možné, že mě někdo vyvede z omylu. Budu jedině ráda.
Spousta lidí se mě ptá, zda není práce ve Fondu poněkud ubíjející, když naším úspěchem je poukázání na všechny možné nešvary. No, leckdy to není lehké a občas na nás padne splín. Ale pak jsou okamžiky, kdy si člověk uvědomí, že i ta na první pohled negativně vypadající práce ve Fondu může mít i pozitivní stránku. Jedná se o naše oznamovatele. Jsou to lidé, před kterými je potřeba smeknout. Ty, které jsme doposud ocenili, nepotkalo většinou nic dobrého. Všichni se setkali se šikanou v práci, většina i s přímým vyhrožováním. Někteří dokonce i s hrozbou fyzické likvidace. Přesto se nenechali zastrašit a pokračovali ve své činnosti. Korupci ohlásili a dokázali státu ušetřit spoustu peněz. Mohlo by to vypadat na šťastný konec, ale není tomu tak. Hodně z nich stále vede soudní spory, část z nich má problém s vyhořením a nalezením práce.
Pokud se někomu podaří uspět, např. u soudu, média to přes veškerou snahu vůbec nezmíní, natož aby oznamovatele podpořila. Když už vyjde o nich článek, ve vazbě na chystané legislativní změny, zaříznou ho editoři pejorativním nadpisem a označí je za práskače. Holt bulvární nadpis lépe prodává.
Pevně věřím, že se nám nakonec podaří šokovat či dostat se na titulní stranu i s nějakou pozitivní zprávou. Třeba s příběhem letošních oceněných. Zatím nezbývá nic jiného, než zvolat: Dámy a pánové oznamovatelé, klobouk dolů!
