Psychopati mezi námi a Janoušek opět na scéně

Před nedávnou dobou se v médiích opět objevilo jméno děkana Národohospodářské fakulty VŠE Miroslava Ševčíka a to v souvislosti s jeho „pravicovým“ pojetím řešení problému na ucpané dálnici.

Mnoho let zpět jsem četl osobnostní profil Miroslava Ševčíka a nutno říci, že to bylo velmi depresivní čtení. Tehdy jsem ještě nevěděl nic o tom, jak vysoké procento psychopatů a sociopatů zastává vysoké politické a manažerské funkce. Miroslav Ševčík podle mého osobního názoru splňuje hned několik znaků psychopatického jednání, čímž se také vysvětluje to, s jakou arogancí a bez jakýchkoliv výčitek a studu připevní v rozporu se zákonem na svůj vůz modrý majáček a vydá se v protisměru opustit ucpanou dálnici. Za pozornost také stojí, jak se vyvíjely komentáře pana Ševčíka k této události, kdy postupně sám sebe usvědčil ze lži. Pro mne úplně šokující bylo jedno z jeho posledních vyjádření a zde si dovolím zkráceně citovat: „Má jízda v protisměru nebyla znakem mé arogance, ale jen zoufalým činem jedince, který se nechce spoléhat na levičáckou stádnost, nýbrž se hodlá pravicově spoléhat sám na sebe…“ Pan Ševčík si vykládá pravicový přístup přesně tak, jak je tento pojem vykládán částí politické elity po roce 1989. Máš dostatek drzosti, intelektu nebo síly, abys pro sebe získal nějaký prospěch? Jestli ano, tak nemusíš ctít žádná pravidla ani zákony a na svůj úspěch máš právo. Skoro bych se přimlouval za to, aby výrok pana Ševčíka o pojetí pravice a levice byl povinnou součástí každé politologické publikace, která se toto problematikou zabývá.

Ještě zpět k psychopatům. Skutečnost, že se psychopati dostávají do politických a manažerských elit, jsem schopen pochopit. Jak je ovšem možné, že akademické elity si neumí s individuem jakým je M. Ševčík poradit. Bojí se ho? Nebo mu jsou snad zavázáni? Je paradoxem, že jediní studenti opět našli odvahu se proti jeho jednání postavit. A co na to páni profesoři? Možná to má nějakou spojitost se školou, kde pan Ševčík působí. S kolegou jsme přesvědčeni, že takto vysoký post by např. na ČVUT Praha nebo Univerzitě Karlově pan Ševčík zastávat nemohl.

Tento týden se v médiích začaly objevovat odposlechy Romana Janouška. Lidé, kteří jsou znalí pražského prostředí, jejich obsahem překvapeni nejsou, neboť o tom, jak celý systém vzájemných protislužeb, úplatků, tunelování a kamarádšoftů fungoval, si povídala celá Praha. Přesto to je smutné čtení a asi by stálo za nějakou hlubší politologickou a sociální studii, zda je toto skutečně demokracie nebo zda se jedná o nějakou formu mafiánsko-oligarchického státního uspořádání.

Ještě krátká poznámka závěrem. V uveřejněných odposleších se objevilo jedno jméno, které by nemělo zapadnout. Tím jménem je František Nachtigall. Ano, je to ten František Nachtigall, který postupně pracoval mimo jiné v Aha, pak v Týdnu a nyní je ředitele strategického rozvoje skupiny MAFRA (vlastníkem MAFRY je A. Babiš). Mimochodem, podle některých zdrojů se objevil F. Nachtigall na scéně v souvislosti s odposlechy již v minulosti a to konkrétně v odposlechu Bém – Janoušek. Jméno F. Nachtigalla v rozhovoru přímo nepadne, ale stačí napovědět, že byl F. Nachtigall šéfredaktorem AHA a Pavel Bém o něm nehovoří zrovna lichotivě. Přepis rozhovoru je níže.

Bém: Jen bych tě rád upozornil, že mě s..., když dneska otevřu Rudý právo a čtu tam ty zku..... články, který tam čtu. A zvlášť, když je to tohleto Rudý právo. A že mě s..., když mně dneska někdo z deníku Aha! klade úplně dementní otázku, jestli je skutečně pravda, jestli tam nějací Slováci jedou, nebo nejedou. Kurník, jak je takováhle věc možná, do pr....? Tak to někdo řídí, nebo to nikdo neřídí?

Janoušek: Já myslím, že to řídí správně.

Bém: Ne, ne, ne! Tak si prostě zavolej toho idiota.

Janoušek: Už jsem ho zavolal.

Bém: Ne! Ať už začne dělat nějakou práci. Jestli si zejtra v tomhle svinským deníku přečtu větu…

Janoušek: Nepřečteš.

Bém: Ne, ne! Počkej! Jak nepřečtu, ty vole! Dneska jsem dostal deset takových otázek. Už mě to s..., prostě!

Janoušek: Já…

Bém: Už se v tom začněte angažovat, kurník!

Janoušek: Tak jo. Tak čau.

Bém: Ne, počkej! Já ti říkám Právo a Aha! Co to je tohle?!

Bém: Nějakej s... mi tam klade dotazy, že bych ho nejraději nakopal do koulí za to.

Janoušek: Dobrá, teď hned jdu mu volat.