Ochrana whistleblowerů
Minulé pondělí (23.4.2018) informovala Evropská komise o novém návrhu právní normy, která by měla zajistit vysokou úroveň ochrany tzv. whistleblowerů, kteří oznámili porušení práva EU.
Dle zveřejněných informací byly důvodem pro návrh nové normy mimo jiné i kauzy Dieselgate, Panama Papers, Luxembourg Leaks a další, neboť v obdobných případech hrají whistlebloweři často významnou roli při odhalování a vyšetřování nelegální činnosti.
Nový návrh by měl zajistit ochranu oznamovatelů v oblasti porušování právu EU u veřejných zakázek, finančních služeb, praní špinavých peněz, financování terorismu, bezpečnosti výrobků, bezpečnosti dopravy, ochrany životního prostředí, jaderné bezpečnosti, bezpečnosti potravin a krmiv, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, veřejného zdraví, ochrany zákazníka, ochrany soukromí, ochrany dat a zabezpečení sítí a informačních systémů, porušování pravidel hospodářské soutěže EU, porušování pravidel daně z příjmu právnických osob a poškození finančních zájmů EU.
Dle sdělení Komise by tento návrh měl být minimálním standardem pro členské státy, které by na jeho základě měly vytvořit komplexní ochranu pro whistleblowery.
Ve stručnosti lze shrnout, že návrh se týká zejména společností s více než 50 zaměstnanci nebo ročním obratem přes 10 milionů EUR a dále všech veřejných orgánů, které budou muset nastavit vnitřní postupy pro zpracování informací od oznamovatelů. Vyšší ochrana oznamovatelů by měla být zajištěna mimo jiné systémem tří „informační kanálů“, kterými může každý oznamovatel oznamovat informace. Prvním informačním kanálem bude tzv. „interní kanál“, tedy oznámení samotné konkrétní organizaci, dalším bude oznámení kompetentním orgánům a v případě, že nedojde k přijetí odpovídajících opatření, nebo v případě, že bude hrozit neodvratná škoda nebo jiné ohrožení, bude možné informace poskytnout veřejnosti prostřednictvím médií.
Dále návrh zakazuje a sankcionuje jakékoliv odplaty proti oznamovateli. V případě, že bude proti oznamovateli použita odplata, má oznamovatel nárok na bezplatné poradenství. Pokud by došlo k soudnímu sporu, bude v těchto případech obráceno důkazní břemeno ve prospěch oznamovatele a oznamovatel bude také zproštěn odpovědnosti za zpřístupnění informací.
Na druhé straně návrh obsahuje i záruky a ochranu proti nepravdivým informacím, nebo proti poškození dobré pověsti.
Podle informací Komise je stávající ochrana oznamovatelů v celé EU značně roztříštěna. Dle Komise je komplexní úprava ochrany provedena jen v 10 členských státech a ve zbývajících státech je ochrana buď jen částečná nebo se týká jen určitých odvětví.
K tomu je nutné poznamenat, že podrobná právní úprava problematiky whistleblowerů chybí i v České republice. Částečně se této problematiky dotýká např. institut spolupracujícího obviněného, který zná současný trestní řád.
Každopádně až praxe ukáže, zda nový návrh Komise bude prakticky funkční a bude naplňovat smysl normy, tedy ochranu oznamovatelů.
zdroje a podrobnější informace:
- https://ec.europa.eu/commission/news/whistleblower-protection-2018-apr-23_cs
- http://europa.eu/rapid/press-release_IP-18-3441_en.htm
