Návrat jednohubek

Místní odborná veřejnost propuká v jásot a spontánně zasílá předsedovi úřadu Petru Rafajovi květiny a bonboniéry. Ty mají vyjádřit dík, že národu vrátil tolik oblíbené jednohubky - zakázky s jediným uchazečem, které poslanecká sněmovna v rámci boje proti korupci tak krátkozrace zakázala (možná i v reakci na naše povrchní zjištění, že takových zakázek je cca 42%).

Jeho Úřad totiž nalezl cestu, jak nemilý paragraf obejít, a rozhodl, že zákaz jednohubek přeci nemusí nutit nikoho ke skutečné soutěži. Pro splnění zákona nově stačí, aby předjednaný dodavatel doručil druhou nabídku prostřednictvím vlastní dceřiné firmy. Tak jako jsme doložili, že to dělají průkopníci z firem Hospimed s.r.o., Cardion s.r.o. a Schoeller Instruments, s.r.o. - kteří "soutěží" s vlastními dcerami o zakázky na medicínské přístroje již od 1.4.2012, kdy vešel onen nemístný zákaz v platnost.

Jelikož firmy byly podezřelé z porušení hned dvou zákonů, musel Úřad k jejich obraně použít techniky známé jako Cimrmanův krok stranou (příznivci klasické literatury by možná vzpomněli i Orwellův doublethink). Ptáte se jak? Nejprve řekne, že se zakázky zúčastnila jediná firma, a proto nebyl porušen Zákon o ochraně hospodářské soutěže. Následně řekne, že v zakázce vlastně byly firmy dvě, a proto se neporušil Zákon o veřejných zakázkách.

Z rozhodnutí ÚOHS cituji: „U 100% vlastněných dceřiných společností nelze presumovat, že by tyto při svém vystupování na trhu jednaly zcela nezávisle, tj. že by vůči svým mateřským společnostem vystupovaly jako konkurenti..., neboť se na ně nahlíží jako na jednoho soutěžitele, byť se na první pohled může zdát, že se jedná o 2 rozdílné subjekty.“ (Celé rozhodnutí k dispozici ZDE.)

Úřad tedy rafinovaně konstatuje, že nemohlo dojít k porušení soutěže, protože vůbec žádná soutěž nebyla. "Soutěžil" tu ve své podstatě jediný subjekt. Jenže ouha, k tomu totiž Zákon o veřejných zakázkách říká:

Pokud dodavatel podá více nabídek samostatně nebo společně s dalšími dodavateli, ..., zadavatel všechny nabídky podané takovým dodavatelem vyřadí. Dodavatele, jehož nabídka byla vyřazena, zadavatel bezodkladně vyloučí z účasti v zadávacím řízení.

Jak to že se tohle ustanovení neuplatní? Finálním krokem Úřadu je tvrzení, že uchazeč o zakázku je něco jiného než soutěžitel. Zatímco soutěžitel je tu jen jeden, uchazeči jsou v té stejné zakázce dva. Byť se pokaždé jedná o stejnou dvojici firem - např. Hospimed s.r.o. a jeho dceru Medisap s.r.o. Pro obě tyto firmy je to ideální konstelace - kdyby byli soutěžitelé dva, jednalo by se o nezákonný kartel. Kdyby byl jediný uchazeč, bylo by z toho porušení zákona o veřejných zakázkách. Takto nezbývá, než jim popřát úspěšný byznys.

P.S.: Původně jsem chtěl k tématu napsat vážný článek. Někdy je však skutečnost natolik absurdní, že to prostě nejde. Jako neprávník si netroufám soudit, jestli ta absurdita leží v samotném zákoně, nebo v rozhodnutí Úřadu. Faktem je, že tímto rozhodnutím pravidlo jediné nabídky přestává být protikorupčním opatřením, a zůstává pouhou přítěží pro slušné zadavatele.

P.P.S.: Nerušit, novelizovat.