Náhrada újmy od státu

V případě, že jste neoprávněně stíhán v trestním řízení, máte následně právo žádat stát o náhradu újmy, která Vám v důsledku takového stíhání vznikla.

Sám proces je poměrně náročný, ministerstvo spravedlnosti, u kterého musíte nárok nejprve uplatnit, zákonnou šestiměsíční lhůtu pro projednání žádosti většinou nedodrží a Vy musíte podat žalobu k soudu. Soud má stejně jako ministerstvo, bohužel, zvyk dívat se na žalobce spíše optikou „ať je rád, že ho zprostili, přece bývalému obžalovanému nebude stát ještě něco platit“. Přiznané nároky nebývají vysoké, mnohé úkony obhajoby jsou prohlášeny za neúčelné (a tedy zůstanou neproplaceny), několikaletá stíhání jsou považována za přiměřená a za nemajetkovou újmy je přiznávána maximálně tak omluva.

Nyní však byla novelou zákona o soudních poplatcích navíc zavedena ještě novinka: povinnost žalobce platit za odškodňovací řízení soudní poplatek, od kterého byl dosud osvobozen. Ten má být vybírán jen u nově zahájených řízení a jen v paušální, „symbolické“ výši 2.000,- Kč. Nicméně soudy ihned začaly prosazovat právní názor, že poplatek se vybere nejen u nových řízení, ale i u odvolání v těch řízení, která byla zahájena před novelou. A především: v zákoně je uvedeno, že poplatek 2.000,- Kč se vybere „za návrh na zahájení řízení o náhradě škody nebo jiné újmy způsobené při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím, rozhodnutím o vazbě, trestu nebo ochranném opatření nebo nesprávným úředním postupem“, u odvolání výslovná úprava chybí. Namísto toho, aby soud analogicky u odvolání vyměřil rovněž poplatek 2.000,- Kč, vypočítává poplatek jako u každého jiného řízení – tedy z žalované částky. Poplatek pak již není 2.000,-Kč, ale běžně činí i desetitisíce, což postavení poškozeného ještě více ztěžuje.

Pozice osoby poškozené neoprávněným trestným stíháním je tak při uplatňování újmy vůči státu nelehká. Navíc, jak na uvedeném případu vidíme, stále platí, že může-li státní moc zneužít novou povinnost, kterou uložila občanům, učiní tak.