Konec a zároveň počátek
Tato glosa je moji poslední a zároveň 44. glosou v barvách NFPK. Do Nadačního fondu jsem nastoupil krátce po jeho vzniku v roce 2011 a rozhodl jsem se, že je čas na změnu. Díky Nadačnímu fondu jsem mohl činit to, co má hluboký smysl a nebýt ničí loutkou. NFPK nikdy nebyl financován z veřejných peněz a i díky tomu jsem mohl kauzy či legislativu analyzovat bez ohledu na to, koho se týkají. V paměti mi z tohoto sedmiletého období zůstane mnoho silných okamžiků – například tyto:
1. Podezřelá blesková reorganizace policie
Reorganizace policie ohlášena v červnu 2016 byla až nápadně podezřelá a pravděpodobně s větším spěchem a chaosem již ani nemohla proběhnout. Rozhodl jsem se zúčastnit většiny veřejných jednání a vyzpovídat co nejvíce osob. Policejní prezident tehdy během jedné z konferencí odmítl ve značné nervozitě odpovědět na jakoukoliv otázku a předčasně z konference odešel, v jiném případě otázky mohli pokládat pouze vybrání 3 novináři. Dokonce ani nejvyššímu státnímu zástupci nebylo vysvětleno, co se vlastně děje. Tehdy jsem si připomněl, že jsem členem Rady vlády pro boj proti korupci, která je nejvyšším poradním orgánem Vlády v boji proti korupci. Navrhl jsem tedy usnesení doporučující Ministerstvu vnitra a Policejnímu prezidiu, aby odložilo reorganizaci do doby, než proběhne podrobná odborná diskuse. Odmítnutím takovéhoto usnesení vskutku by nebylo možné racionálně obhájit. Reorganizaci nepředcházela žádná odborná příprava, tak proč by někdo odmítl odbornou diskusi? Proč ten nepřirozený spěch? Rada vlády pro boj proti korupci byla složena ze 14 členů (zástupci ministerstev, policie, státního zástupce, nevládních organizací atd.) a tímto svým návrhem jsem je doslova šokoval. Někteří zástupci ohlásili, že na protest se hlasování nezúčastní, nicméně nakonec byla účast stoprocentní a hlasování skončilo plichtou 7:7. S odstupem času pak někteří přiznali, že neměli na vybranou. K této události jsem pak i vydal podrobnou analýzu.
2. Překvapený Andrej Babiš
Jedním z důvodů vzniku Nadačního fondu byla podpora statečných oznamovatelů, kteří bez ohledu na okolnosti a riziko ochránili veřejné prostředky. Takto jsme vyznamenali osoby, které se postavily kauzám, ve kterých figurovali politici například z ODS, ČSSD či TOP 09. Po nástupu Hnutí ANO k moci jsem ovšem narazil na Lukáše Wagenknechta a Martinu Uhrinovou, kteří se tentokrát postavili vážným malérům Ministerstva financí, který tehdy vedl Andrej Babiš. Martina Uhrinová nedovolila, aby byly pokoutně poskytovány informace o kauze Čapí hnízdo z evropských úřadů a Lukáš Wagenknecht se zaměřil na celou řadu podezřelých zakázek – například v IT. Zachovali se statečně a nakonec museli odejít a čelit obrovskému nátlaku. Andrej Babiš byl touto podporou evidentně otřesen, a když jsem v jednom ze svých výstupů popisoval kauzu Čapí hnízdo, tak se rozhodl mi napsat i dopis, kde uvedl, že s tímto zkrátka nesouhlasí.
3. Vlastnictví médií
Fungování médií mě vždy nebývalé zajímalo. Občas stejnou událost popisují rozdílná média zcela jinak. Je nutné se s médií naučit pracovat a důvěryhodnost informací vyhodnocovat podle 3 základních pravidel: a) autor informace b) médium, na kterém byla informace zveřejněna c) zdrojování informací. Chování médií lze občas snadno odhalit na základě toho, kdo je vlastníkem média či toho, kdo média financuje (tajný donátor nemusí být nutně vlastníkem). V neposlední řadě je nutné sledovat i to, kdo v médiích inzeruje. Ve výsledku jsou tedy média pod nemalým tlakem, což ovšem v žádném případě neznamená, že je nutné se uchýlit k dezinformačním webům. Ba naopak – anonymní weby jsou nejméně důvěryhodné. Pravidelně jsem sestavoval mapu vlastnictví médií a sledoval podezřelé financování některých z nich. Pevně věřím, že samotnou citlivost na vyhodnocování informaci si každý časem vybuduje a vskutku není hanbou občas říct, že danému tématu nerozumíme.
Na Nadační fond vždycky budu vzpomínat s velkou nostalgií a nepochybuji o tom, že má před sebou desítky let s podobnými výsledky jako doposud.
