Informace o platech úředníků? Nejdřív pošlete slohovou práci!
Díky Zákonu o svobodném přístupu k informacím je možné získat informace o poskytování veřejných (a tedy našich) prostředků, včetně informací o platech a odměnách zaměstnanců z těchto prostředků hrazených. Dříve stačilo podat jednoduchou žádost. Už několik měsíců je ale získávání těchto informací složitější.
Ústavní soud totiž podmínil poskytování těchto informací posuzováním několika kritérií včetně otázek, zda žadatel o informace dostatečně plní roli tzv. „společenského hlídacího psa“ a zda účelem žádosti je přispět k diskuzi o věcech veřejného zájmu.
To v konečném důsledku může zavést nerovnost práv pro občany různých kategorií: určití novináři na tutéž informaci mají právo, ale běžný občan ne? A opravdu mají samotné úřady posuzovat, do jaké míry je vydání informace, kterou disponují, příspěvkem k veřejné diskuzi?
V rozsudku NSS 6 As 79/2006-58, Sb. NSS č. 1342/2007 si můžeme přečíst, že povinný subjekt není oprávněn jakkoli zkoumat a zabývat se otázkou účelnosti a důvodnosti žadatelovy žádosti či jeho motivy. Proč NSS shledal, že toto zkoumání není možné? Protože je z principu účelné a důvodné, abychom měli informace o tom, jak jsou vynakládány veřejné (a tedy naše) prostředky, jak úřady a jiné veřejné instituce fungují - a není tedy na libovůli jednotlivého úřadu, aby tento princip jakkoli relativizoval.
Další klíčovou judikaturu pak představuje Nález Ústavního soudu I. ÚS 3930/14, ve kterém se dočteme, že při interpretaci zákona o svobodném přístupu k informacím je třeba zvolit ústavně konformní výklad. Je-li tedy k dispozici více výkladů, je třeba volit takový, který je příznivější pro realizaci práva na informace.
Jsem tedy toho názoru, že úřady tyto informace musejí poskytovat v zásadě stejně jako dosud a Ústavní soud požaduje v případě žádostí o informaci o platech a odměnách konkrétních osob ve veřejném sektoru pouze jakési zvýšené povědomí tazatelů o smyslu práva na informace a ujištění, že jim i ve vztahu k veřejné diskuzi skutečně jde o informace konkrétní, nikoli pouze obecné - anonymizované. Jinak by totiž byla na místě paradoxní otázka, jestli je samotný nález soudu vlastně v souladu s ústavním pořádkem.
Jak přesně žádost odůvodnit včetně příkladu takového odůvodnění si přečtěte v analýze Otevřené společnosti, ze které vychází i tento článek.