2. května 2014

Listinné akcie na doručitele

Zde naleznete materiály zveřejněné v médiích, které se týkají listinných akcií na doručitele.

Základní informace o akciích na doručitele, Odkazy, Články

Anonymní akcie ve světě – srovnání s Českou republikou

Základní informace o akciích na doručitele

Co jsou listinné akcie na doručitele?
Listinné akcie na doručitele neobsahují jméno osoby, jíž tyto cenné papíry patří, ani se jejich vlastník neregistruje v žádném veřejně přístupném rejstříku. Listinné akcie na doručitele se též nazývají listinnými akciemi na majitele; mezi těmito dvěma názvy není žádný rozdíl. Synonymem se stejným významem je rovněž termín anonymní listinné akcie.

Co jsou zaknihované akcie?
Zaknihované akcie jsou akcie registrované na účtu cenných papírů. Tyto účty vedou depozitáři, jimiž jsou obvykle banky, obchodníci s cennými papíry či investiční společnosti. Majitel účtu, na němž jsou zaknihované akcie registrovány, je vždy dohledatelný.

V čem je problém s listinnými akciemi na doručitele?
Obecně
Problém s listinnými akciemi na doručitele spočívá v jejich samotné existenci. Listinné akcie na doručitele nelze registrovat v jakékoli evidenci, jež by umožňovala dohledání jejich vlastníka. Krom toho listinné akcie na doručitele lze převádět pouze jejich fyzickým předáním z rukou jedné osoby do rukou osoby druhé. Nelze je převádět zápisem v evidenci, jež by umožňovala dohledání vlastníků těchto akcií, tak jak je to možné u zaknihovaných akcií.

Veřejné zakázky
Současná právní úprava veřejných zakázek neobsahuje povinnost uchazeče o veřejnou zacházku informovat zadavatele o své celé vlastnické struktuře až po fyzické osoby, jež jsou konečnými beneficienty zisků společností ucházející se o veřejné zakázky. Rovněž za současného právního stavu – při existenci společností s listinnými akciemi na doručitele – nelze žádným způsobem objektivně ověřit, jaká fyzická osoba je skutečným konečným vlastníkem společností jež získávají veřejné zakázky a jež mají listinné akcie na doručitele.

Daňové úniky
Listinné akcie na doručitele vedou k daňovým únikům. Neuvedení příjmů z prodeje listinných akcií na doručitele v daňovém přiznání je totiž v důsledku absence jakékoli evidence převodů listinných akcií na doručitele pro finanční úřady více méně nezjistitelné.

Jak se staví vláda k problému listinných akcií na doručitele?
Anonymní listinné akcie obecně
Věcný záměr zákona obchodních korporacích z roku 2001 předvídal zrušení listinných akcií na doručitele (majitele) a povinné zaknihování všech akcií. Nicméně vláda od tohoto záměru upustila uvádějíc, že "snaha bránit umisťování prostředků do „anonymních“ struktur je snahou chybnou, když takto by se muselo bránit investicím do čehokoliv cenného, u čeho není na první pohled znám vlastník. Navíc, zaknihování cenného papíru dohledatelnost vlastníka neřeší, pouze komplikuje - vícestupňová registrace eviduje pouze vlastníky v první či druhé řadě, nikoliv možné skutečné vlastníky." A dále: "Pojetí akcie na majitele a její převoditelnosti jsou nezměněny. Oproti věcnému záměru se dále nezavádí pravidlo, že akcie na majitele mohou být vydány pouze jako zaknihované cenné papíry. Důvodů pro tuto změnu je více. Především nacházíme jeden v překonání věcného záměru, přijatého v roce 2001. Další, podstatnější, pak v povaze akciové společnosti, coby společnosti soukromé, tedy s možností anonymity akcionářů - soukromá společnost, bez vlivu na kapitálový trh, může svou vlastnickou strukturu vystavit jakkoliv. Posledním důvodem pak je snaha návrhu vytvořit konkurenceschopnou regulaci, která při srovnání se zahraničím obstojí. Důvody pro zavedení regulace, tkvící v transparentnosti a snaze bránit praní špinavých peněz apod., jsou jistě legitimní, ale nejsou věcí soukromoprávní regulace."

Je toto tvrzení opodstatněné?
Nikoliv. Listinné akcie na doručitele jsou velmi rizikové: lze je snadno zfalšovat, mohou být zničeny či se mohou ztratit. Tyto akcie se proto obvykle drží v bankovní či notářské úschově, což není „zadarmo.“ Krom toho převody listinných akcií jsou oproti převodům zaknihovaných akcií nákladné, nebezpečné a zdlouhavé. Existence listinných akcií na doručitele tak nijak nepřispívá ke zvýšení konkurenceschopnosti společností, jež tyto akcie mají. Naopak velká vetšina zahraničních společností, jež v minulosti měla listinné akcie, přeměnila tyto listinné akcie z důvodu zvýšení své konkurenceschopnosti na akcie zaknihované.

Některé státy, jež přijaly model zaknihovaných cenných papírů, jako například Švýcarsko či USA, tak učinily právě důvodu snížení rizik a nákladů transakcí s listinnými cennými papíry. Převody zaknihovaných cenných papírů „z účtu na účet“ jsou rychlejší, jistější a méně nákladné než převody listinných cenných papírů, u nichž je nutno provádět fyzická předání listin. V jiných státech, jako například ve Francii, jež zrušila listinné cenné papíry v roce 1984 a povolila pouze existenci zaknihovaných cenných papírů, bylo hlavním důvodem k tomuto kroku zvýšení efektivity výběru daní z převodu cenných papírů.

V neposlední řadě je nutno uvést, že konečný vlastník zaknihovaných akcií je vždy dohledatelný. Zaknihované akcie mohou totiž existovat pouze na účtu cenných papírů u depozitáře (např. u banky, obchodníka s cennými papíry či u investiční společnosti). Tento účet cenných papírů musí být vždy veden na jméno určité osoby, jež bude obvykle vlastníkem zaknihovaných akcií registrovaných na tomto účtu. To, že účty cenných papírů mohou být vedeny ve vícestupňových evidencích, na dohledatelnosti konečného vlastníka nic nemění.

Veřejné zakázky
Co se týče veřejných zakázek představuje drobný posun v řešení problému neprůhlednosti vlastnických struktur společností ucházejících se o veřejné zakázky vládní návrh novely zákona o veřejných zakázkách. Tato novela zavádí požadavek, že součástí nabídky v soutěžích o veřejné zakázky musí být aktuální seznam vlastníků akcií, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota přesahuje 10 % základního kapitálu, má-li dodavatel formu akciové společnosti.

Pomůže tato změna vyřešit problém neprůhlednosti veřejných zakázek?
Tato novela nicméně z hlediska prevence korupce, střetu zájmů a zabránění zneužívání veřejných zakázek k praní špinavých peněz mnoho neřeší.

Za prvé, bude-li mít společnost ucházející se o veřejnou zakázku listinné akcie na doručitele, nebude nijak možné ověřit, zda vlastníci uvedení v požadovaném seznamu, jenž má být součástí nabídky, jsou skutečnými vlastníky společnosti, jež se uchází o veřejnou zakázku.

Za druhé, vlastníkům společnosti mající listinné akcie na doručitele nic nebrání v tom, aby v okamžiku, kdy společnost veřejnou zakázku získá, převedla své akcie a s nimi i kontrolu nad vítěznou společností na jiné osoby. Tyto osoby již ve zmíněném seznamu vlastníků akcií figurovat nebudou, neboť uvedený vládní návrh nestanoví vítězné společnosti povinnost aktualizovat seznam vlastníků akcií, tak aby neustále odpovídal realitě. V důsledku toho nebude možné ověřit, zda poté, co daná společnost získala veřejnou zakázku a stát ji za poskytnuté služby začal platit, se nestala akcionářem této společnosti a konečným beneficientem veřejných prostředků fyzická osoba, jež o zadávání veřejné zakázky rozhodovala či osoba, jež je podezřelá z praní špinavých peněz.

Za třetí, vzhledem k tomu, že akcionáři velkého množství společností jsou jiné právnické osoby, z uvedeného seznamu, jenž má být součástí nabídky při zadávání veřejných zakázek, nebude zřejmé jaká fyzická osoba skutečně kontroluje vlastnickou strukturu společnosti ucházející se o veřejnou zakázku a je finálním beneficientem peněz z veřejných zdrojů. Informace o tom, kdo je „akcionářem akcionáře“, zejména jaká fyzická osoba stojí na konci vlastnického řetězce společnosti ucházející se o veřejnou zakázku, není součástí předkládaného seznamu vlastníků.

Daňové úniky
K řešení problému daňových úniků z důvodu nemožnosti ověřit pravdivost prohlášení o příjmech z převodů listinných cenných papírů vláda doposud na základě veřejně dostupných informací řešit nezačala.

Co znamená zavedení stejného právního prostředí ohledně listinných akcií na doručitele jako v Rakousku a Německu, jež uvedl premiér Petr Nečas na X. Fóru Zlaté Koruny dne 14. června? Existují listinné akcie na doručitele v jiných zemích?

Odpověď na tyto a další otázky budou uvedeny na této stránce ve čtvrtek 14. července 2011

Zdroj: Uvedené informace jsou převzaty z dizertační práce Mgr. Ondřeje Vondráčka, Ph.D., LL.M. „Nepřímá držba cenných papírů“ s jeho laskavým svolením a doplněny o aktuální informace. Nadační fond proti korupci podpořil publikaci této dizertační práce v knižní podobě.

Odkazy

 

Články

 

Anonymní akcie ve světě – srovnání s Českou republikou

Anonymní akcie existují v řadě zemí světa. Anonymní akcie se mohou vyskytovat buď listinné, nebo zaknihované podobě. Zaknihované akcie jsou akcie evidované na účtu cenných papírů. Tento účet je obvykle veden bankou obdobně jako peněžní účet. Díky této evidenci u bank lze zaknihované akcie stejně jako jejich konečné vlastníky vždy dohledat. Pravdivost informace o vlastnictví zaknihovaných akcií lze rovněž spolehlivě ověřit: banky vedoucí účty cenných papírů podléhají striktním požadavkům na identifikaci svých klientů v rámci pravidel proti praní špinavých peněz a financování terorismu.

Naproti tomu anonymní listinné akcie (listinné akcie na doručitele), ani jejich vlastníky nijak dohledat nelze - a to ani pomocí regulací proti praní špinavých peněz a financování terorismu. Tyto akcie a jejich vlastnictví totiž nejsou evidovány v žádné evidenci či rejstříku. Informace o skutečných vlastnících anonymních listinných akcií lze zjistit, pouze pokud tito vlastnící mají zákonnou povinnost informovat společnost o své identitě a počtu vlastněných akcií. Tyto informace ovšem nelze spolehlivě a nezávisle ověřit.

1. Dohledatelnost vlastníků akcií v jiných zemích pod drobnohledem

Dohledatelnost konečných vlastníků akcií a ověřitelnost tohoto vlastnictví závisí na dvou konkrétních faktorech: kolik je v dané zemi společností s listinnými akciemi na doručitele (majitele) a zda existují účinné mechanismy k identifikaci akcionářů společností. Nejsnáze dohledatelnými budou proto vlastníci akcií v těch zemích, kde existují pouze zaknihované (zprostředkované) akcie a kde mají účinné mechanismy pro dohledání fyzických osob, jež jsou konečnými vlastníky akcií.

Země / Faktor Francie Velká Británie Belgie Rakousko Německo Česká republika
Mohou existovat listinné akcie na doručitele (majitele)? NE
 ANO
 NE**
 ANO / (NE)*
 ANO
 ANO
Počet společností, jejichž vlastníky nelze nijak dohledat  (společnosti s listinnými akciemi na doručitele) žádné
 ---
 žádné**
 1.650 (konec roku 2010) / (Žádné, viz pozn. pod *) ---
 12.188 (konec roku 2010) (dle agentury ČEKIA)
Existují mechanismy umožňující společnosti dohledat své vlastní akcionáře?

ANO silné.

 ANO, silné
(zákonná povinnost, trestní postihy za nesplnění)
 NE
(diskutuje se)
 NE, ale viz pozn. pod *

ANO, slabé (volitelné společnostmi, administrativní pokuty za nesplnění)

 NE
Stupeň dohledatelnosti skutečných vlastníků společností? Velmi vysoký Vysoký Střední. Všichni dohledatelní na základě pravidel proti praní špinavých peněz.
Střední, u některých společností však vlastníky nelze nijak zjistit. / (Vysoký, viz pozn. pod *) Střední, u některých společností však vlastníky nelze nijak zjistit

Nízký, vlastníci většiny akciových společností jsou nedohledatelní.

* Situace v případě, že bude přijata novela akciového zákona navržená rakouskou vládou (návrh č. 246/ME XXIV. GP)
** Plně od 1. ledna 2014. Od 1. ledna 2008 mohou společnosti vydávat pouze akcie na jméno či zaknihované (zprostředkované) akcie. Do 31. prosince 2013 musí všechny společnosti s existujícími listinnými akciemi na doručitele (majitele) převést tyto akcie, na akcie na jméno nebo na zaknihované (zprostředkované) akcie.

 

Podrobné informace ohledně zemí uvedených v tabulce, včetně příslušných zákonných ustanovení (v českém znění)

Země Popis situace Zákonná ustanovení
Francie Francie - popis situace Francie - zákonná ustanovení
Velká Británie Velká Británie - popis situace Velká Británie - zákonná ustanovení
Belgie Belgie - popis situace Belgie - zákonná ustanovení
Rakousko Rakousko - popis situace Rakousko - zákonná ustanovení
Německo Německo - popis situace Německo - zákonná ustanovení

 

Vybrané země s moderní úpravou zaknihovaných (zprostředkovaných) cenných papírů

Švýcarsko zákonná úprava - český překlad
Lucembursko zákonná úprava - český překlad
USA zákonná úprava - český překlad

 

Dohledatelnost konečných vlastníků akcií a ověřitelnost tohoto vlastnictví však neznamená, že by informace o vlastnictví jakýchkoli akcií byly veřejné, jako je tomu například u informací z katastru o vlastnictví nemovitostí. V žádné ze zemí uvedených v tabulce nejsou informace o vlastnících akcií volně dostupné. Dohledatelnost znamená, že v případě potřeby vyplývající z veřejného zájmu, například v rámci boje proti korupci, praní špinavých peněz či financování terorismu, si veřejné orgány mohou ve stanovených případech konečné vlastníky společností spolehlivě a účinně dohledat.

2. V čem je Česká republika srovnatelná s ostatními zeměmi?

Česká republika obdobně jako řada dalších zemí zná zaknihované akcie. Tyto akcie stejně jako jejich vlastnící jsou vždy dohledatelní. V České republice stejně jako v řadě dalších zemí, musí mít některé společnosti pouze tyto dohledatelné akcie. Těmito společnostmi jsou zejména finanční instituce, jako například banky, pojišťovny, investiční společnosti atd.

Dále v České republice podobně jako v některých dalších zemích mají společnosti povinnost zveřejňovat pravidelně v obchodním rejstříku údaje o svých významných vlastnících (s podílem nad 20%). Tato informace o významných vlastnících společností by se měla nacházet v příloze k účetní závěrce, jež mají společnosti zakládat do sbírky listin obchodního rejstříku. Tato informace však často neprozradí, jaká fyzická osoba je skutečným konečným vlastníkem dané společnosti.

3. V čem Česká republika zaostává?

Česká republika zaostává především ve vymáhání zmíněné oznamovací povinnosti společností ohledně jejich významných vlastníků. Jaké procento českých společností zveřejňuje v obchodním rejstříku pravidelně kompletní účetní závěrku se všemi informaci, včetně údajů o vlastnících společnosti s podílem nad 20%?

Dále na rozdíl od jiných zemí existuje v  České republice enormně velké procento akciových společností s neprůhlednými anonymní listinnými akciemi, jež jsou podhoubím pro korupční prostředí a praní špinavých peněz. V porovnání s Rakouskem, jenž má zhruba stejný počet obyvatel jako České republika, je počet neprůhledných akciových společností asi sedmkrát vyšší než v České republice. Ke konci roku 2010 bylo v Rakousku 1.650 akciových společností s listinnými akciemi na doručitele (majitele), kdežto v Česku existovalo ke stejnému datu - podle údajů agentury ČEKIA - 12.188 akciových společností s takovými neprůhlednými anonymními akciemi (53% všech akciových společností).

http://www.cekia.cz/cz/archiv-tiskovych-zprav/198-tz101216

4. Proč je v České republice na rozdíl od jiných zemí tolik neprůhledných společností?

Důvod existence tohoto vysokého počtu neprůhledných akciových společností v České republice je dvojí: za prvé, ve většině vyspělých zemí se v minulých letech přeměňovaly listinné cenné papíry na zaknihované kvůli nižším nákladům na převody, větší bezpečnosti a možnosti rychlejších transakcí (***). Naproti tomu v České republice probíhal jev opačný: zaknihované cenné papíry se měnily na listinné, neboť zaknihování cenných papírů a jejich převody do roku 2010 provádělo státní Středisko cenných papírů, a to velmi nekvalitně, zdlouhavě, formalisticky a za vysoké poplatky. Kvůli tomu v České republice na rozdíl od všech ostatních ekonomicky vyspělých zemí moderní systém zaknihovaných cenných papírů paradoxně ustupoval zastaralému systému listinných cenných papírů.

Za druhé, přesto, že od roku 2010 je v České republice umožněno zaknihování akcií v moderním systému vedeném soukromým centrálním depozitářem, tento systém je pro společnosti, jež se neobchodují na burze, pravděpodobně stále příliš nákladný a zbytečně složitý. V České republice není – z neznámého důvodu - umožněna souběžná existence tzv. zprostředkovaných akcií. Zprostředkování akcií znamená uložení listinných akcií u bank (tzv. imobilizace). V bankách se tyto cenné papíry převedou do elektronické formy na účty cenných papírů. K převodu těchto cenných papírů pak dochází "z účtu na účet" jako u bezhotovostních převodů peněz. Tento alternativní systém zprostředkovaných akcií je méně nákladný, umožňuje stejnou dohledatelnost vlastníků akcií jako systém zaknihovaných akcií a úspěšně funguje řadě jiných zemí (viz výše popis situace ohledně akcií ve vybraných zemích).

(***) Zaknihované akcie na rozdíl od listinných akcií nelze zfalšovat, ztratit, zničit či ukrást. K jejich převodu není třeba přenášet listiny z jednoho místa na druhé a zapisovat na tyto listiny zákonem požadované informace. Zaknihované akcie lze převést „bezhotovostně“ z účtu na účet jako peníze.

5. Jaké je řešení problému anonymních listinných akcií v České republice?
  • Zavést zaknihování akcií všech společností v současném systému centrálního depozitáře, nebo
  • Přeměnit listinné akcie na doručitele na tzv. zprostředkované akcie. (tj. uložit listinné akcie u bank a převést je na účty cenných papírů, aby poté mohly být mezi těmito účty převáděny)
6. Je řešením problému anonymních listinných akcií zavedení stejného právního prostředí jako v Rakousku a Německu, jak to prohlásil premiér Nečas na X. Fóru Zlaté koruny v červnu?

Premiér Nečas během června na X. Fóru Zlaté koruny uvedl, že vláda hodlá zavést v České republice ohledně listinných akcií na doručitele stejné právní prostředí jako je v Rakousku a Německu (***).

Zavede-li vláda stejné řešení, jaké předložila rakouská vláda tamnímu Parlamentu  15. června 2011, tj. bude to řešení zcela postačující. Rakouská vláda navrhuje úplné zrušení listinných akcií na doručitele (majitele) a jejich převedení buď na akcie na jméno či na zaknihované (zprostředkované) akcie.

Předseda správní rady Nadačního fondu proti korupci (NFPK) Karel Janeček proto dne 13. července 2011 zaslal premiéru Nečasovi blahopřejný dopis k učinění tohoto významného kroku v boji proti korupci a zprůhlednění podnikatelského prostředí v České republice.

Zdroje:
  • Dizertační práce Mgr. Ondřeje Vondráčka Ph.D., LL.M "Nepřímá držba cenných papírů", Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, 2010. Nadační fond proti korupci podpořil publikaci této dizertační práce v knižní podobě.
  • Práce Mgr. Ondřeje Vondráčka Ph.D., LL.M zpracované v rámci doktorandského studia na Právnické fakultě Univerzity Karlovy (aktualizované)
  • Evropská komise - Skupina právní jistoty, Dotazník ohledně zúčtování a vypořádání v EU („EU Clearing and Settlement - Questionnaire, Legal Certainty Group – European Commission“), MARKT/G2/MNCT D(2005), 24. dubna 2006
  • Zpráva ECB ohledně transprence akcionářských struktur v Evropě (Market Analysis of Shareholder Transparency Regimes in Europe), 11. února 2011