Elektroodpady
Na trhu s elektroodpadem vznikl s požehnáním státu monopol, který se Ministerstvo životního prostředí chystá ještě utužit. Připravuje totiž nový zákon o zpětném odběru výrobků s ukončenou životností, v němž má být ustanovení, že elektroodpad musí procházet pouze přes vybrané firmy. Hrozí tak, že tunel na miliardy z veřejných prostředků bude pokračovat, a to s ještě větší intenzitou než doposud.
Uvedená problematika zpracování vysloužilých elektrozařízení se plně týká také budoucího zpracování vysloužilých solárních panelů. Celá kauza tak doznala opět na své naléhavosti a závažnosti. Podle informací NFPK se některými skutečnostmi souvisejícími s celou kauzou zabývá Evropská komise. V poslední době se rovněž daří prolomit bariéru strachu a poškozené subjekty otevřeně dávají NFPK zapravdu.
O čem kauza je?
V roce 2005 stát úmyslně ustanovil neprůhledné financování nakládání s vysloužilými elektrozařízeními a s elektroodpadem (dále jen „elektroodpady“) ve prospěch pětice vyvolených soukromých společností (tzv. kolektivní systémy). Těm stát udělil v podstatě monopol na inkasování recyklačních poplatků od spotřebitelů elektrozařízení v objemech miliard korun. Recyklační poplatek má uhradit náklady na sběr, svoz a ekologické zpracování elektroodpadů. Povinnost hradit recyklační poplatek je dána zákonem, neexistuje však veřejná kontrola, jak je s vybranými recyklačními poplatky ze strany soukromých společností skutečně nakládáno. V celém systému se podle podložených odhadů NFPK za zhruba sedm let „ztratilo“ přes pět miliard korun.
Mezi nejvýznamnější zmíněné soukromé společnosti patří kolektivní systém ASEKOL a kolektivní systém ELEKTROWIN. Skrze vazby na vysoké ministerské úředníky a politiky pokračuje snaha některých kolektivních systémů o monopolizaci svého postavení i v budoucnosti. Takové postavení i nadále umožní těmto společnostem diktovat spotřebitelům elektrozařízení a dalším subjektům výši recyklačních poplatků či dalších plateb. Velké množství elektroodpadů má přitom „kladnou hodnotu“, což znamená, že i bez recyklačních poplatků lze na prodeji z elektroodpadu vyseparovaných vzácných kovů a dalších surovin vydělat více, než jsou náklady na získání těchto surovin.
Osoby a obsazení
Libor Ambrozek
- http://www.nasipolitici.cz/cs/politik/161-libor-ambrozek;
- ministr životního prostředí v letech 2002 až 2006;
- podpis vyhlášky č. 352/2005 Sb.;
- rozhodnutí č. j. 1420/M/06 a 18930/ENV/06 ze dne 10. 3. 2006
Jan Vrba
- jednatel společnosti ASEKOL s.r.o.; ASEKOL Holding s.r.o.; ASEKOL Solar s.r.o.; ENVIROPOL s.r.o. atd.
Tereza Ulverová
- provozní ředitelka společnosti ELEKTROWIN a.s.;
- významným způsobem zastupovala a zastupuje společnost ELEKTROWIN a.s. při jednáních s různými subjekty (např. MŽP ČR);
- přispívá jménem společnosti ELEKTROWIN a.s. do odborných publikací a vyjadřuje se za společnost ELEKTROWIN a.s. v celostátních médiích.
Ing. Roman Tvrzník
- generální ředitel společnosti ELEKTROWIN a.s.;
- významným způsobem zastupoval a zastupuje společnost ELEKTROWIN a.s. při jednáních s různými subjekty (např. MŽP ČR);
- přispívá jménem společnosti ELEKTROWIN a.s. do odborných publikací a vyjadřuje se za společnost ELEKTROWIN a.s. v celostátních médiích.
Jan Kořán
- právník zatupující společnost ASEKOL s.r.o.
- jednatel společnosti Advokátní kancelář KF Legal, s.r.o.
Co jsme v kauze udělali?
Na jaře 2012 jsme vydali nejprve stručnou a později i podrobnou tiskovou zprávu o celé problematice financování nakládání s elektroodpady v České republice. Na základě podloženého odvození jsme uvedli, že na účtech zmíněných soukromých společností (kolektivních systémů) by mělo k roku 2012 stále být kolem 8 miliard korun, které tam však nejsou. Se zmíněnými společnostmi jsme se „utkali“ i v odborném periodiku Odpadové forum. Následně jsme získávali další a další podrobnější a doplňující informace o celé kauze od lidí, kteří se v systému pohybují. O bezprecedentních nekalostech ze strany některých kolektivních systémů jsme informovali i zástupce Evropské unie. Kauzu dále podrobně sledujeme.
O jakou částku veřejných prostředků v kauze jde?
O miliardy korun, které nyní leží na účtech soukromých společností a o další značné finanční objemy. Podle stanoviska Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže mají tyto miliardy charakter veřejných prostředků, které by měly být vráceny do státního rozpočtu.
Čemu jsme museli čelit nebo čemu ještě čelíme?
Negativnímu vyjádření a pokusu o diskretizaci ze strany zástupců některých kolektivních systémů (především ASEKOL a ELEKTROWIN) či jejich zřizovatelů (výrobců či dovozců elektrozařízení).
Kdo je obviněn/obžalován nebo odsouzen?
V jisté části celé kauzy elektroodpadů podala Asociace Informačních Technologií a Telekomunikací trestní oznámení na neznámého pachatele pro zneužití pravomoci veřejného činitele a korupční jednání. Asociace viní z těchto skutků úředníky Ministerstva životního prostředí.
Jaké dokumenty si můžete ke kauze stáhnout?
- Miliardy mizí při likvidaci elektroodpadu -- podrobnější zpráva ke kauze "elektroodpady" k původní tiskové zprávě ze dne 15. 3. 2012
- Stanovisko Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k fungování kolektivních systémů z pohledu hospodářské soutěže ze dne 14. 8. 2013
Pondělní glosy ke kauze
- Martin Soukenka: Strejda Míša aneb jak vydělat miliardy na odpadu (24. 9. 2012)
- Martin Soukenka: O špíně aneb to závažné zůstává skryto (18. 11. 2013)
- Martin Soukenka: O ignoranci aneb hlavně se usmívejte! (13. 5. 2014)
Chronologie kauzy
Tiskové zprávy
Média