Analýza korupčních vztahů v segmentu zdravotnictví
Kolik se ročně zbytečně utratí či rozkrade v systému provozování českého zdravotnictví a lékařské péče? Odpověď na tuto otázku - a na otázku, do jaké míry oba pojmy splývají - není principiálně nijak složitá. Přímí aktéři takového jednání ta čísla znají velmi přesně a moc o tom nemluví. Ostatním zájemcům o odpověď pak nezbývá než odpověď odvozovat z toho mála, co se přece jen omylem či záměrně dostane na veřejnost.
Podle oficiálních statistik Českého statistického úřadu [1] činily v roce 2010 celkové výdaje na zdravotní péči v České republice cca 284 miliardy korun, z toho cca 214 miliard (tři čtvrtiny) vynaložily zdravotní pojišťovny, cca 42 miliard (15 procent) vynaložily domácnosti, cca 25 miliard (9 procent) bylo hrazeno z veřejných rozpočtů a zbylé 3 miliardy (1 procento) bylo hrazeno z vedlejších zdrojů (neziskové organizace, soukromé pojištění a zaměstnavatelé, kteří hradí zaměstnancům preventivní prohlídky). Vládní výdaje (tj. výdaje státního rozpočtu, místních rozpočtů a výdaje zdravotních pojišťoven) na zdravotnictví tedy činily v roce 2010 cca 239 miliard korun.
Korupční jednání, úplatky a odvody za pomoc při zajištění zakázek připraví státní kasu ročně minimálně o 40 miliard korun - alespoň podle prezidenta Svazu průmyslu Jaroslava Hanáka (viz [39]). V materiálu „Boj proti korupci“ Národní ekonomické rady vlády, známé spíše jako NERV, se pak v této souvislosti uvádí pesimističtější odhad ve výši 64 miliard korun. K této částce lze přitom dojít snadnou úvahou: podle [39] stát, kraje a obce zadávají ročně firmám zakázky v rozsahu 500-640 miliard korun. Při předpokladu, že korupční provize tvoří jen deset procent vynaložených částek, lze pak získat oněch 64 miliard. Nejpesimističtější je pak v této souvislosti matematik a předseda správní rady Nadačního fondu proti korupci Karel Janeček, který hovoří o 100, resp. spíše o 120 miliardách ročně, které se rozkradou či vynaloží zbytečně ([39], [40]).
Jaká část těchto odhadů se týká samotného zdravotnictví a lékařské péče? Podle ministra zdravotnictví Leoše Hegera představují roční výdaje organizací přímo řízených ministerstvem (tj. fakultních nemocnic a některých centrálních ústavů) cca 50 miliard korun [37]. „Chceme vnést do systému pořádek,“ tak komentoval ministr Heger v srpnu roku 2011 snahu o vytvoření katalogu cen léků, zdravotnického materiálu a zdravotnické techniky [37]. Vláda České republiky pak na svých oficiálních stránkách [41] kvituje tuto ministrovu snahu prohlášením ze dne 12. srpna 2011 s hrdým názvem „Nový systém zabrání korupci ve zdravotnictví, ušetří až 5 miliard,“ což je desetina z oněch 50 miliard ročních výdajů, nad kterými má ministerstvo přímou kontrolu. Vláda České republiky tedy oficiálně připouští, že až desetina z výdajů ve zdravotnictví, nad kterými má přímou kontrolu, je spojena s korupcí. A jaká část zbývajících výdajů ve zdravotnictví, nad kterými ministerstvo přímou kontrolu nemá, je spojena s korupcí? Příklad Krajské zdravotní, a.s., ukazuje, že i zde je předpoklad desetiprocentní korupce velmi (nereálně) optimistický. Analýzy a příklady uvedené v tomto elaborátu dokladují, že předraženost některých nákupů ve zdravotnictví a v lékařské péči se pohybuje nezřídka v mezích 30 až 50 procent. O tyto prostředky občané České republiky přicházejí.
Tento elaborát vznikl na základě grantu názvu Analýza korupčních vztahů v segmentu zdravotnictví, který udělil Nadační fond proti korupci společnosti V97 s.r.o. v roce 2011. Jedná se o přehledový text, který čerpá z otevřených zdrojů a který je doplněný o některé původní informace. Při psaní textu jsme měli na zřeteli, že i v odborných kruzích jsou přehledové a sumarizační publikace ceněny a často jsou více citovány, než publikace či články původní. Soudíme rovněž, že je užitečné zkoncentrovat řadu dílčích kauz ve zdravotnictví právě z toho důvodu, že z celkového obrazu je možné si vytvořit přesnější představu o tom, jak je v České republice přistupováno k veřejné službě, jako je zdravotnictví. Text je určen široké veřejnosti.
Z důvodu skutečnosti, že souběžně s řešením zmíněného grantu se i Nadační fond proti korupci zabýval zdravotnictvím a jeho kauzami, bylo rozhodnuto, že vznikne jeden společný text, slučující aktivity obou subjektů. Práce upozorňuje na typické či modelové způsoby nehospodárného nakládání s veřejnými prostředky, klientelismu či korupce v českém zdravotnictví. Víme, že velké množství kauz a informací jsme vůbec nezmínili. Lze konstatovat, že podíl práce na elaborátu je zhruba 80 ku 20 procentům ve prospěch řešitele grantu (společnosti V97 s.r.o.).
Učiňme nyní několik poznámek k samotnému textu. Práce obsahuje značné množství přímých citací osob či subjektů, kterých se dané popisované téma přímo či nepřímo týká anebo které mají k danému tématu co říci. Soudíme, že citace vlastních slov aktéra kauzy je řádově cennější, než nepřímé popisování dané skutečnosti druhými osobami. Hojně jsou však tyto přímé citace námi komentovány i s ohledem na skutečnosti, které dotyčný při vyjádření neuvedl. Stejně tak nám např. nečiní problém citovat stenografický záznam z vystoupení MUDr. Davida Ratha v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, neboť nikdo nezná obor lépe než ten, kdo se v něm sám pohybuje. Navíc, hovoří-li někdo o ověřitelných faktech, není žádný důvod přistupovat k jeho vyjádřením s jakýmikoli předsudky.
Čtenáře elaborátu také ubezpečujeme, že jsme při výběru popisovaných kauz nijak nezohledňovali jejich politický přesah či politické pozadí. Kauzy jsme důsledně popisovali na základě principu padni komu padni. Text vznikal v průběhu delšího času, a proto některé aktuální změny (např. rezignace Marka Šnajdra na předsednictví ve správní radě Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR) v tomto textu již nejsou zahrnuty (je používán přítomný čas).
Autoři by tímto chtěli poděkovat všem, kteří se nebáli a poskytovali informace a také novinářům za to, že se kauzám ve zdravotnictví věnují.
V Praze dne 28.11.2012
Autoři
Pozn.: Konkrétní odkazy v závorkách jsou k dispozici v přiložené studii.
